Marriage Guide online

V kůži oddávajícího, aneb poslání sezdávat

Text: Pavla Dočkalová

Svatba je důležitým milníkem lidského života. Přes veškeré těšení, přípravy a očekávání ale často dochází k situacím, že jsou snoubenci nervózní z toho, aby se něco nepokazilo. Své labilní citové rozpoložení skrývají nejrůznějšími metodami a snaží se ho maskovat před ostatními, partnerem i sami před sebou. Málokdo ale pomyslí, že stejné okamžiky nejistoty probíhají i na „druhé straně“. I oddávající jsou lidi z masa a kostí.

V kůži oddávajícího, aneb poslání sezdávatZobrazit galerii (4)
Foto: unsplash.com

U nevěsty, ženicha a potažmo rodičů se nervozita částečně očekává. Někteří aktéři se proto před konáním obřadu posilní štamprličkou něčeho ostřejšího, jiní provozují hluboké dýchání a mačkají si ruku, výjimkou ale nejsou ani ti, kteří se zklidní pomocí farmakoterapie. Každý z přítomných má pochopení pro situace, kdy se nevěstě lesknou slzy v očích, ženichovi třepe hlas a přebrepty jsou to nejméně rušivé, co se při obřadu může vlivem rozrušení stát. O nejrůznějších kuriozitách a faux pas by se mohly napsat romány.

Mnohem překvapujícím elementem je ale skutečnost, že obvykle více, než samotní snoubenci, je nervózní a v nejistotě samotný oddávající.

Úřední autorita

V kůži oddávajícího, aneb poslání sezdávat
Foto: unsplash.com

Oddávajícím se může stát starosta, místostarosta nebo zastupitel města či obce (při církevním sňatku je oddávajícím farář), který je k tomu patřičně vyškolen a splňuje všechny zákonné náležitosti. Na sobě mívá trikolorovou šerpu se státními symboly, v rukou desky se státním znakem a v blízkosti ještě musí být umístěn státní znak, bez něhož by svatba nemohla být prohlášena za platnou. Svou roli hraje i místopis, což v praxi znamená, že své ANO si musíte říct v přítomnosti oddávajícího a zaměstnance místně příslušného matričního úřadu. Prakticky vzato, například v Praze vás neoddá starosta z Horní Dolní.

Oddávající by měli být charakterově prověření lidé, žijící příkladným životem, který nenese známky žádného veřejného pohoršení. Jejich původním úkolem je totiž nejen formálně spojit muže a ženu v jedno, ale zároveň jim být jakýmsi garantem rodinného štěstí. Alespoň kdysi byl oddávající úředník za autoritu hodnou následování považován. Dnes je jeho poslání vyjádřeno proslovem, který ke snoubencům při obřadu vede.

Vést obřad není legrace

V kůži oddávajícího, aneb poslání sezdávat
Foto: pixabay.com

Žádná originalita, v obřadních síních už vůbec ne, snáší se často na hlavu oddávajících kritika. Tamtamy dokonce hovoří o tom, že oddávající používají roky ten samý proslov. Ruku do ohně za to nedáme, ale věříme, že tomu tak není. Nakolik se osočení zakládá na pravdě, jen těžko podaří se ověřit. V případě, že má oddávající před sebou pár, který zná, tvoří se slova vůči nim určitě snadněji, než má-li oddávající hovořit o lásce k naprosto cizím lidem.

Oddávající je třetím nejdůležitějším člověkem na svatbě a je na něho upřena maximální pozornost. Nároky na jeho výkon jsou přímo úměrné důležitosti okamžiku, který je pro přítomné jedinečný a neopakovatelný. Zkušený oddávající může tak trochu podléhat rutinně, méně zkušenému kolegovi se ale mohou „třepat“ nohy více, než ženichovi a nevěstě.

Vyšší poslání

V kůži oddávajícího, aneb poslání sezdávat
Foto: pixabay.com

Roli oddávajícího zastupitel přijímá pověřením zastupitelstva na začátku nebo v průběhu svého mandátu. Své snoubence si předem nevybírá, ale se svými oddávajícími kolegy se spravedlivě střídá v termínech, kdy s pověřením státní moci v přenesené působnosti uzavírá manželství. Přestože je jeho funkce profesionálním posláním, může se stát, že i on dá někdy najevo známky únavy, přetažení, nesympatií i antipatií. Většina jeho vágnosti ale pramení z časové nedostatečnosti poznat snoubence osobně.

Církevní obřad je oproti tomu světskému mnohem osobnější. Farář má tu výhodu, že snoubence buď osobně zná, jako věřící lidi navštěvující bohoslužby, nebo je stihl alespoň částečně poznat v rámci příprav na svátost udělení manželství. Proto bývá jeho proslov konkrétnější a manželský příklad může nastínit cestu, kterou se mají dva lidi společným životem ubírat.

 
 

Přečtěte si více