Reportáž ze židovské svatby ve francouzském stylu

Ve středu, tedy den před svatbou, jsme dorazili na venkovské sídlo rodiny nevěsty na jihu od Paříže. Večer se v domě sešla nejbližší rodina, což v tomto případě znamenalo ovšem asi 50 lidí. Velmi příjemné na tomto „komornějším“ setkání bylo, že všichni, kdo se ještě neznali, se měli šanci nenásilně seznámit u skleničky vína. Večer samozřejmě nebyl moc dlouhý, aby všichni měli čas na odpočinek a připravili na svatební den.

V den D v domě už od rána (rozumějte tak od 9 hodin) začal opravdový shon. Všichni pobíhali a ladili poslední detaily se na civilní obřad, který začínal v poledne. Civilní obřad je ve Francii povinný, i když máte svatbu církevní, ale nikdo to nebere jako komplikaci. Byla to naopak další příležitost, jak si mohli Mélanie a Guillaume svatbu pořádně užít. Holky oblékly krátké šaty různých barev, chlapi obleky, které doplňovaly světle modré manžetové knoflíčky i ponožky, speciální dárek od ženicha. Nevěsta měla krátké bílé šaty a jemný make-up, o který jsem měla tu čest se starat já. Obřad se konal na malinké místní radnici a byl uvolněnější než to, co přišlo později. Protože šlo o vesničku, kde mají svatbu maximálně jednou za rok, oddávající byl mnohem osobnější a přívětivější, než to bývá na velkých městských radnicích. Po obřadu jsme nemohli zapomenout zasypat nevěstu a ženicha spoustou rýže (tady se naše zvyky shodovaly) a vrátili jsme se k domu, kde bylo na zahradě připravené jednohubkové občerstvení a šampaňské. V krásném počasí jsme strávili asi 2 hodiny a začali jsme se auty přesouvat na zámek, kde se svatba konala.

Ubytovali jsme se na úžasném zámku zámku Chateau de Changy. Zámek měl obrovskou zahradu a krásné vintage interiéry, se kterými kontrastoval vybavení plné kusů moderního umění. Náš pokoj měl například jméno Film a na zdech byla spousta fotek Marylin Monroe a dalších hvězd stříbrného plátna. Potom, co jsme se zabydleli, jsem hned zamířila do apartmánu nevěsty a ženicha, kde se už Mélanie připravovala do krásných saténových šatů s korzetovým střihem (ale rozhodně ne klasickým korzetem) a bohatou tylovou sukní. Nakonec jsme nevěstě přes ramena zavinuli saténový vršek a do vlasů jí připnuli krátký závoj. Já jsem doladila make up a konečně jsme si s družičkami a maminkou připily šampaňským.

V šest hodin přišel čas se přesunout na obřad ven před zámek, kde už bylo připravené sezení. Před námi se rozprostíral podhled na koruny stromů sklánějící se nad připraveným baldachýnem, kam se později posadila nevěsta s ženichem. Když se všichni usadili na místa, uličkou přišli v průvodu Guillaume a jeho rodina a pak Mélanie s rodinou. Tatínek předal nevěstu ženichovi, ten jí s úsměvem odvedl k baldachýnu a rabín mohl začít obřad. Co při obřadu rabín říkal, jsem bohužel zjistila až později, protože to samozřejmě bylo francouzsky a místy hebrejsky. Nemohly chybět známé židovské tradice, kdy bratři drželi baldachýn nad nevěstou a ženichem, předání prstýnku, rozšlápnutí porcelánu a neodmyslitelný Mazel Tov. Vše zakončil déšť okvětních lístků růží.

Následovaly gratulace novomanželům, ale na rozdíl od toho, co jsem zažila v Čechách, bylo vše více neformální, milé a ležérní. Nestálo se v řadě jako někde ve frontě, ale lidé přistupovali náhodně během konverzace, kdy měli zrovna šanci se ke gratulování dostat. Postupně se otevřel raut se šampaňským a spoustou vynikajících dobrůtek jako sushi, foie gras, paštikou, wrapy, uzeným lososem nebo sladkými makronky. Během toho, co se všichni dobře bavili, ochutnávali a popíjeli, se novomanželé i ostatní fotili.

Vše velmi rychle uteklo, najednou bylo devět hodin a přesouvali jsme se do velkého stanu na večeři. Stan byl zaplněný dlouhým stolem pro novomanžele, svědky a rodiče a dalšími šestnácti kulatými stoly asi pro deset lidí. Každý byl vtipně označený jménem nějakého seriálu podle toho, jaká skupinka u stolu seděla, například stůl kamarádů doktorů se jmenoval Dr. House. Když jsme se všichni usadili, nezačal přípitek nebo obsluha nosit jídlo, ale přišlo další úžasné překvapení. Z ničeho nic hrála hudba a novomanželé spolu vběhli do stanu a běželi kolem všech stolů rovnou na parket, kde začali bláznivě tancovat a zvát ostatní k nim. Během minuty jsme na parketě byli úplně všichni a skákali do hudby, co to jen šlo. Vydrželi jsme rejdit a tančit asi na dvě písničky. Pro představu myslím, že to byli Black Eyed Peas nebo něco v takovém stylu, který v tu chvíli ale pochopily dokonce i babičky a neohroženě křepčily s ostatními. Parket se pěkně houpal, jak jsme se tam namačkali. Skvělý a nečekaný zážitek.

Když jsme opět zaujali svá místa, začali nám nosit předkrm, což byla výborná bílá ryba s čočkovým salátem a k tomu famózní bílé víno. Po tom, co jsme pomalu dojídali, se ujal mikrofonu tatínek nevěsty a rodiče ženicha se svými proslovy. A zase se šlo tancovat. Tentokrát přišli na řadu tradiční židovské tance. Asi nejzábavnější bylo, když jsme zvedli nevěstu a ženicha nad hlavy na židlích a tančilo se s nimi. Když se zase všichni vyřádili, tak následoval hlavní chod, hovězí s bramborovým pyré spolu s úžasným červeným vínem (vím, že se nad vínem hodně rozplývám, ale bylo prostě naprosto skvělé a bylo ho opravdu hodně). Na hostině nechybělo ani rozptýlení, co si připravili kamarádi. Skvělá videa a fotky se vzkazy od všech přátel, bratranců a sestřenic. Završili to bráchové nevěsty, kteří si nacvičili a neuvěřitelně vtipně zazpívali písničku. Brečela jsem smíchy, i když jsem rozuměla asi jen polovině toho, co se v ní říká.

Zase se tancovalo, povídalo a Guillaume s Mélanie obcházeli jednotlivé stoly, konverzovali a fotili se. O půlnoci přinesli obrovský dort ve tvaru jehlanu, který měl skoro metr a byl celý postavený z kuliček politých karamelem. Aby to mělo ten správný efekt, tak do něj byly zapíchnuté obrovské prskavky, které šerý stan krásně rozsvítili. Rozkrojení dortu zároveň zahájilo otevření rautu s dezerty a šampaňským. A tak jsme dál slavili hlavně tancem až do čtyř hodin do rána. Většina svatebčanů odjela posledním autobusem do místa, kde spali, a my jsme se šli uložit do stylového zámeckého pokoje.

Druhý den jsme vstali ve dvanáct hodin, akorát když začínal brunch, na který zase všichni přijeli, takže zábava pokračovala. Vysvitlo sluníčko a hodně se nás přesunulo k bazénu, kde se skvěle relaxovalo. Později odpoledne postupně všichni odjížděli zpátky směrem do Paříže. Nás se asi 25 (novomanželé, sourozenci, bratranci a sestřenice a nejlepší kamarádi s přítelkyněmi a příteli) vrátilo zpátky do domu na venkově, kde jsme den předtím začínali. Většina zůstala až do neděle tedy další dva dny relaxace, zábavy s kamarády, grilování, vína, rybaření, tenisu a všeho dalšího. Svatbu jsme si tak prodloužili na skvělé čtyři dny a opravdu parádně si to užili.

Můj svatební checklist

Posbírané inspirace z úžasných svateb mých kamarádů, které třeba jednou použiji.

1) Užít si to – všechen stres hoďte za hlavu, pamatujte, že jde především o vaši událost a vše naplánujte tak, abyste se bavili a nic vás při svatbě nerozptylovalo.

2) Mít církevní obřad – církevní obřad všemu dodává ještě další rozměr, a pokud jste věřící, rozhodně bych neváhala.

3) Šampaňské od rána do rána – není nad to, když jsou na svatbě všichni veselí a dobře se baví. O to lepší náladu budete mít z ostatních i vy sami a Šampaňské je tomu přímo ideální prostředek.

4) Nešetřit – pokud to jen trochu jde, nesnažte se na svatbě zbytečně ušetřit. Projeví se to a krásné vzpomínky jsou přece jen investice, kterou vám nikdo nikdy nevezme.