Svatební šaty, děděné z generaci na generaci
Svatební šaty nemusí být pouze doménou nevěsty. Do výběru může pod tíhou tradice mluvit i rodina. Přestože se ve většině případů nastávající mladé paní při volbě svatební róby zásadní meze nekladou (a matka nevěsty pouze přihlíží), existují i případy, kdy je snoubenka postavena takzvaně před hotovou věc.
Obecný normativ, kdy si snoubenka několik měsíců před konáním obřadu obejde s kamarádkami svatební salóny a vybírá podle vlastního vkusu, má v praktickém životě několik výjimek. Jsou jimi krajové zvyklosti, kdy se vyžaduje, aby nevěsta při obřadu oblékla kroj nebo jeho součást. Druhým aspektem, vyžadující tradiční prvky, je náležitost k šlechtickému nebo významnému rodu, který si zakládá na genofondu a erbové prvky praktikuje i při svatbě. A pak jsou rodiny, kde prostě odnepaměti panuje matriarchát a matka rodu je napodobovanou ikonou i v další linii.
Když tradice převáží nad módním hitem
Pakliže se slečna přivdává do rodinného klanu, ve kterém je zvykem darovat prsten, který nosila babička, prababička nebo i zakladatelka rodu přes několik kolen, je velký předpoklad, že se nevěsta rovněž setká s prosbou, aby ve svůj velký den oblékla šaty, které se v rodině dědí z generace na generaci. Většinou se jedná o model, který byl už u krejčové z minulého století koncipován jako nadčasový a nese v sobě archaické i moderní střihové úpravy. Dá se totiž předpokládat, že nevěsty, jejichž rukama šaty prošly, nejsou z jednoho těsta, tudíž při každé svatbě byl zásah jehly a nitě nutný.
Příběh jedné rodinné historie
Historicky vzato, nejstarší doložitelné „předávání“ svatebního oděvu je datováno k roku 1895. Doposud neporušený řetězec dědění odstartovala Mary Lowry Warrenová, která si je na sklonku 19. století nechala ušít podle svých představ z lesklého šifónu a taftu. Na tu dobu byl střih velmi odvážný. Lodičkový výstřih a balonové rukávy doplnila dlouhá vlečka. Během jedenácti sňatků, v nichž zazářily, byla různými nevěstami střídavě doplňována a odebírána krajka.
Šaty, které nosí štěstí
Naposledy je v roce 2015 oblékla Abby Kingstonová, která je Warrenovským nepřímým potomkem. Přestože šaty nebyly v nejlepším stavu, zásah zkušené restaurátorky jim vrátil šmrnc a noblesu. Dvě stě hodin na nich pracoval tým odborníků, upravil přitom rukávy i sukni. Původní materiál a struktura ale zůstala zachována. Nutno říct, že všechny nevěsty, které se v tomto modelu vdávaly, prý prožily šťastné manželství. Ohromující příběh jedné rodinné historie může mít své následovníky.
Šikovná švadlenka si vždy poradí
V době moderních technologií není žádným problémem oživit zašlé barvy a vzkřísit k životu jakoukoliv textilii. Šaty po mamince se mohou stát srdeční záležitostí, které v sobě nesou pořádku dávku nostalgie a přitom vypadat jako nové. Pakliže nevěsta dojde k závěru, že je střih opravdu nemoderní, je možné šaty upravit takovými doplňky, aby se model stal elegantní a přitom sexy.
Konečné slovo je na straně nevěsty
Rozhodne-li se nevěsta vyjít přání rodiny vstříc a odít se do šatů z úcty ke generační pietě, může požádat o decentní úpravy podle subjektivního přání. Šaty by však neměly zásadně změnit délku, ani střihovou kompozici. Pakliže se nevěsta rozhodne přání rodiny nevyhovět, má na to svaté právo, musí však počítat s tím, že se může setkat s nepochopením a nepříjemnými reakcemi. Přesto je „NE“ výsostnou možností volby každé snoubenky a je třeba ho respektovat. Úcta k tradici se nedá vynutit.
Retro modely, které tvořily historii
10. léta minulého století
Na začátku století byly v popředí cudné dlouhé šaty, bohatě zdobené krajkami, květy a perličkami. Odhalené rukávy byly velkou vzácností. Pakliže by měl mít model přece jen kratší rukávy, halil je masivní závoj.
20.léta
TOP jsou splývavé, rovné šaty kopírující postavu. Bohatě zdobené výšivkou nebo třásněmi. Dominantní jsou odhalené rukávy a na hlavě fascinátor.
50. léta
Módní jsou šaty s nabíranými sukněmi v délce pod kolena + jednoduché živůtky. Styl Marilyn Monroe a posléze Jackie Kennedy je nesmrtelným dodnes.
70. léta
Znamenala romantické doznívání let šedesátých, kdy se nosilo naprosto vše, ale hlavní gró zažil bohémský vzhled, etno prvky a mini, ala Twiggy
80. léta
Byly vizitkou bombastického maximalismu. Nevěsta jako cukrkandl, a to doslova. Bohatě řasené sukně s nadmírou kanýrů a nabíraných rukávů. Proti gustu, žádný dišputát.