Marriage Guide online

Svatební tradice

Text: Patricie Janečkov

Foto Marian Mrozek

Svatební tradice

Každé malé či velké město a vesnice měly své svatební tradice. Je jich tolik, že bychom jimi zaplnili několik stránek. Mnohé zanikly, ale většina zůstává. Určité modifikace či zánik některých tradic má na svědomí nejen doba, ale i to, že se stále častěji vdávají a žení páry, kdy jeden z nich je z města a druhý například z malé vesnice. Svatba se pak zákonitě přizpůsobuje oběma a tak se něco vynechá a něco trochu upraví. Svatby mezinárodní pak přinášejí zvyky a tradice nové, které se natolik líbí, že je dnešní nevěsty používají s velkou oblibou (např. několik družiček ve stejně barevných šatech – anglosaský zvyk).

Současné tradice

  • Svatební oznámení se zasílají poštou. Jen zcela výjimečně se na vesnicích ještě s oznámeními rozdávají svatební koláčky, jako ohlášky svatby budoucí.
  • Nevěsta si šaty nechává šít, koupí si je anebo půjčí v půjčovně. Zcela ojediněle se vdává v šatech své maminky. Zůstává ale, že by nevěsta měla mít v den svatby něco starého, nového a půjčeného.
  • Před svatbou by ženich neměl vidět nevěstu oblečenou ve svatebních šatech. To dnešní nevěsty opravdu dodržují.
  • Předávání nevěsty má mnoho podob. Od venkovských plnění úkolů (nošení vody a štípání dříví) až po dnešní městské slíbení rodičům, že se o nevěstu bude ženich dobře starat.
  • Na obřad přijíždí první ženich a poslední nevěsta. Z obřadu pak jedou novomanželé společně a jako první. Kolona troubí na počest novomanželů.
  • Po obřadu, když manželé vycházejí z obřadní síně či místa obřadu házejí na ně svatební hosté rýži a okvětní plátky. Pro štěstí a plodnost v manželství.
  • Vykoupení, zatahování, chomout pro ženicha – většinou přátelé po obřadu připraví pro ženicha formou legrace nějaký úkol, aby si zasloužil nevěstu a pokud nesplní, musí se vykoupit penězi či lahví alkoholu.
  • Přenášení přes práh. Správně přenáší manžel ženu přes práh domu. Ale svatební hosté si nechtějí toto nechat ujít a tak velmi často přenáší ženich nevěstu přes práh do restaurace, kde se koná hostina.
  • Zametání střepů je první společná práce, kterou novomanželé spolu dělají. Ukáže se tak, jak si umí rozdělit práci.
  • Svatební přípitky zůstávají nedílnou součástí svatební hostiny. Je to jedinečný moment, jak před všemi popřát novomanželům hodně štěstí a pohody v manželství.
  • Svatební polévku servírují novomanželům na jednom talíři a manželé se krmí navzájem. Je to první dělení se o společnou věc v manželství.
  • Krájení svatebního dortu rukou společnou je opět ukázka, jak si novomanželé umí poradit se společnou prací. Mohou se pak domluvit, kdo bude roznášet porce dortu a kdo bude krájet.
  • Čtení svatebních oznámení z dnešních svateb skoro vymizelo. Pokud je do své svatby zařadíte, bylo by lepší číst přání všechna, než jen vybrat náhodná. Někomu by mohlo být líto, že jste právě jeho přání nečetli.
  • Rozbalování dárků se objevuje také jen velmi zřídka.
  • Házení svatební kytice se dříve konalo hned po východu z kostela či radnice a házela se kytice mezi mladé svobodné ženy. Ta, která kytici chytí, se bude do roka a do dne vdávat. Dnes se házení kyticí dává mezi program svatebního veselí.
  • Stahování podvazkového pásku je možná více než tradicí zábavou, ale za poslední léta se tak často mezi svatebními páry objevuje, že se dá říci, že to již tradicí je. Ženich pak pásek hází mezi svobodné mládence a ten, kdo ho chytí, se do roka a do dne bude ženit.
  • Únos nevěsty se dnes organizuje velmi sporadicky, a když, tak spíše pro formu, než jak tomu bývalo dříve, že svatební hosté i několik hodin čekali, až se novomanželé vrátí zpět. O různých nehodách ani nemluvě.
  • Vybírání peněz na svatbě pro novomanžele je trochu spornou tradicí s různými názory, ale principielně jde o vybírání peněz třeba do svatebního střevíčku nevěsty.
  • První svatební tanec novomanželů bývá většinou valčík, ale dnešní mladé páry se nebojí ani pomalých tanců nebo si připraví pro hosty své vlastní taneční číslo. Zůstává však tradicí, že s novomanžely si musí zatančit postupně úplně všichni. Začínají rodiče, pak přátelé a známí.