Marriage Guide online

Pomoc, rodiče naší svatbě nepřejí!

Text: Pavla Dočkalová

Láska dvou lidí nemá vždy jen na růžích ustláno. Fáze zamilovanosti, kde je vše skryto v oparu růžových brýlí, časem vyprchá a lidé vystřízliví. Ne, že by se měli o to méně rádi, ale dřív nebo později se každý pár dostane před holou realitu a musí řešit vážné věci. Nejhorší z nich je, když se proti vůli snoubenců - pojmout se za manžele - postaví vlastní rodiče.

Pomoc, rodiče naší svatbě nepřejí!Zobrazit galerii (4)
Foto: pixabay.com

Existují vztahy, kde rodiny lásce nepřejí. Nemusí sice nutně jít o Kapulety a Monteky a snoubenci se nemusejí rýsovat do rolí Romea a Julie, přesto dokáží nepříznivé okolnosti napáchat mnoho škody a nedorozumění. Jak z toho ven? Co dělat a jak komunikovat?

Proč to dělají?

Že se váš partner rodičům nelíbí, lze zjistit velmi rychle a čistě prozaicky. Buď vám to máma s tátou narovinu řeknou nebo budou vůči vaší lásce uštěpační a nepřestanou vás popichovat. V první řadě je třeba si uvědomit, proč to rodiče dělají. Láska totiž není holubník, ale především odpovědnost za druhé. Rodiče, kteří vám dali život a spoustu let vás vychovávali, mají i v době vaší dospělosti pocit, že jsou povolaní k tomu, aby vám vybrali, nebo alespoň schválili ženicha (nevěstu).

Syndrom opuštěného hnízda

Pomoc, rodiče naší svatbě nepřejí!
Foto: pixabay.com

Z psychologického hlediska jde o jev velmi častý. Blížící se svatba potomka pro ně znamená syndrom opuštěného hnízda a byť by byl zvolený partner sebelepší, ukřivdění rodiče si na něm dokáží najít nějakou tu chybičku vždycky najít. Rozumově sice ví, že nedělají dobře, podvědomě jsou ale naprogramováni, aby si svého potomka „sobili“ a přivlastňovali do poslední možné chvíle.

Více škody, než užitku

Co na tom, že tím ignorují a degradují výběr svého potomka. Partnera vnímají jako vetřelce. Rozumově vzato ale nevědomky vrážejí klíny mezi vztah svůj a potomka. Situaci nijak nepomohou, naopak ji zhorší. Jako polehčující okolnost lze brát pouze fakt, že to dělají, aby své dítě uchránili od zklamání. Za přitěžující okolnost lze pokládat skutečnost, že volbě svého dítěte nevěří a projevují mu krajní nedůvěru.

Respekt především

Jenže rodič není vševědoucí a nemá právo mladým život lajnovat. Může uštědřit nějakou připomínku, ale měl by takto učinit mezi čtyřma očima v soukromí a nikoliv dávat nesympatie najevo veřejně. Inteligentní rodič snoubence podpoří, podá pomocnou ruku, pokud o ni snoubenci stojí, a hlavně RESPEKTUJE.

Diskuse může prolomit ledy

Pomoc, rodiče naší svatbě nepřejí!
Foto: pixabay.com

V případě, že tohle neplatí, mají snoubenci dvě možnosti. První volbou je cílená komunikace z očí do očí, takzvaně „u kulatého stolu“, kdy si všichni zúčastnění sednou a vyříkají si nahlas, co je trápí, znepokojuje a z čeho mají strach. Dá se předpokládat, že to nebude příjemný rozhovor, ale mohl by přinést kýžené „vyčištění atmosféry“.

Nekompromisní „ANO“

Druhou možností (když první krok selže) je oznámit rodičům fakta o tom, že se chcete vzít a že jste si ve svém rozhodnutí jistí. Že sice velmi stojíte o jejich požehnání, ale nic na vašem rozhodnutí nezmění ani skutečnost, že se ho nedočkáte. Velmi tvrdá, ale působivá slova by měla změnit umanutý a nepřející postoj rodičů.

Zkouška lásky

Nejhorší situace bývá v případech, kdy se do sebe zamilují lidé ze dvou znepřátelených klanů. Ano, i takoví Romeové a Julie stále ještě existují. Pro roky znepřátelené rodiny je vidina svatby svých nejmilovanějších dětí tou nejstrašnější noční můrou. Je velmi pravděpodobné, že se budou snažit nejen rozmlouvat, ale připraví i nejednu léčku, aby mladou lásku rozhádali.

Tohle není z růžové knihovny

Tyto řádky není příjemné číst zejména pro ty, kteří o lásce a nenávisti až za hrob něco vědí. Někdo se nad nimi možná ušklíbne, jiný pousměje a řekne si, že to není vůbec možné. Příběhy snoubenců ale mluví za vše.

Pomoc, rodiče naší svatbě nepřejí!
Foto: pixabay.com
  • Veronika (21) chodila s Petrem tři roky. Z typické studentské lásky se vyvinul vážný vztah. Ten ale narazil na odpor rodičů. Rodiny Veroniky a Petra spolu desítky let vůbec nemluvily, rozdělil je dávný spor o kus pole, dnes už nikdo ani přesně neví, o co konkrétně šlo. Přesto zpráva, že to ti dva spolu myslí vážně, byla pro všechny zdrcující. Jak je to možné? To se musí překazit! Neexistuje! Jedině přes mou mrtvolu! Došlo to tak daleko, že maminka nevěsty před nastávajícím zeťem zabouchla dveře v den, kdy přišel žádat o ruku. Zhrzená budoucí nevěsta s pláčem utekla z domu a se svým milým se před hněvem rodičů skrývala. Nepomohly prosby, ani sliby. Načež obě rodiny přišly ztropit scénu na radnici před samotným obřadem. Na popud oddávající je vyvedla Městská policie. I tohle se v 21. století stává. Žádná vendeta se naštěstí nekonala. Novomanželé se k pomstě nesnížili, dodnes žijí šťastně, sami, daleko od svých minulostí.

Láska je dar

Jediná rada zní: Nedejte na rodiče! Poděkujte jim za péči, mějte je rádi, buďte jim vděční za to, že vás porodili, vychovali, dali vám vzdělání a připravili vás na život. Nedovolte jim ale zničit vaši lásku a rozbít vám štěstí. Nikdo není prorokem a žádný dopředu neví, koho Amorův šíp postřelí a komu se vyhne obloukem. Láska je dar, kterého si má člověk vážit a hýčkat za každé okolnosti.

 
 

Přečtěte si více