Tradice svatební noci, které vás překvapí
Zatímco v dnešní době většina párů zahájí svůj intimní vztah už dávno před svatbou, dříve s „neřestmi“ museli počkat až na svatební noc. Tento životní krok doprovázelo u mnohých etnik spoustu tradic a některé z nich už dávno upadly v zapomnění. Pojďme si je proto připomenout.
Postel vystlaná okvětními lístky, zapálené svíčky a něžná romantika? Takhle vypadá svatební noc snad jen ve filmech. Dnes jsou novomanželé po náročných přípravách, dlouhém dni D a bujarých oslavách tak vyčerpaní, že na milování často nezbydou síly. Dříve se však museli potýkat s mnohem většími překážkami. Třeba u Východních Slovanů byla svatební noc věcí veřejnou, její průběh doprovázely vyžadované tradice a často podléhala přísným pravidlům.
Krev jako důkaz nevinnosti
Obzvlášť od nevěsty se očekávalo, že do manželského svazku vstupuje „neposkvrněná“ a nenosí pod srdcem „kukaččí mládě“, které by jejího nastávajícího muže zesměšnilo a uvedlo do nepříjemné situace. Proto ráno po svatební noci nastoupila maminka ženicha a při stlaní postele pečlivě zkontrolovala bílé prostěradlo. Pokud na něm objevila krvavou skvrnu, vše bylo v pořádku. Někdy se špinavé prostěradlo nebo bílá noční košile dokonce vyvěšovaly před dům, aby se o nevěstině nevinnosti mohl přesvědčit kdejaký kolemjdoucí.
Přísná kontrola
Červená skvrna se však dá docela snadno narafičit. Nevěsty, které přišly o panenství už před svatbou, proto prostěradlo potřísnily třeba holubí nebo ovčí krví. Zmiňovaní Slované však na tuto lest vyzrály dalším pravidlem – před svatební nocí družba prohledala ložnici a okolí postele. Když někde našli schovanou lahvičku se zvířecí krví, nevěsta měla zaděláno na pořádný problém.
Nahota? Nikoliv
Myslíte si, že při svatební noci byli novomanželé automaticky nazí? Kdepak! Dokonce i tehdy byla nahota zapovězená. Novomanželé se převlékli do bílých košilí volného střihu s otvorem v přední části a celý akt prováděli v nich. Pohledu na nahé tělo svého partnera či partnerky se nedočkali.
Zajištění plodnosti
Hlavním cílem manželství bylo zplodit mnoho dětí a zachovat rod. Slované proto před svatební nocí novomanželské lože zaříkávali a pod polštář pokládali různé předměty – třeba mince nebo snítky rozmarýnu. Někdy dokonce na postel položili malé dítě. Podobné rituály se donedávna konaly i u nás na Slovácku. Jeden z nich, házení obilí na novomanžele, se v určitých modifikacích na svatbách dělá běžně i dnes. Určitě jste zažili házení rýže – účelem nejsou jen povedené fotky, ale právě zabezpečení plodnosti čerstvě sezdaného páru.
Když ženich selhal
Nezkušený a nervózní ženich to však také neměl zrovna jednoduché. Když se mu nepodařilo během noci nevěstu připravit o věneček, zaskočil za něj jeho starší družba. Tedy jeho nejstarší bratr. Nevěsta pak přišla o panenství s ním.
Když ženich uspěl
Když se však ženichovi povedlo akt úspěšně dokončit, všechny hosty informoval. A to ne jen tak ledajakým způsobem. Musel třeba vystřelit z pušky nebo rozbít džbán o stěnu, zkrátka dát svůj úspěch najevo co nejhlučněji.
Čepení funguje i dnes
Další tradicí, která doprovázela příchod svatební noci, bylo tzv. čepení, kterého se účastnila jen ženská část hostů. Hodinu před půlnocí nevěstě odstřihly cop nebo jí ho jen rozpletly. Poté jí nasadily slavnostní čepec. Tato tradice symbolizuje přechod dívky v ženu a její odevzdání se manželovi. Tradice čepení (samozřejmě bez stříhání vlasů) probíhá dodnes běžně na Slovensku nebo na východní Moravě.
Jitřní dar
V některých zemích ženich na oplátku za nevěstino panenství svou ženu obdarovával darem, kterému se říkalo jitřní. Dostala od něj třeba pěkné oblečení, kožešinu, šperky, zkrátka cokoliv hodnotného, co by protihodnotu aspoň trochu vykompenzovalo. Někteří novomanželé si dárečky vyměňují i dnes – a to je jedna z tradic, kterou stojí za to zachovat, co myslíte?