Marriage Guide online

Deník nevěsty - ne vždy jde vše jako po másle, ale my to doklepeme! - díl 8

Text: Lucie Mendlová

Ačkoliv se opravdu snažím nadchnout alespoň nějakou částí svatebních příprav, dostala jsem se do stádia, že už se nemůžu dočkat, až ta ceremonie bude za námi (nebudu přehánět, světlých okamžiků bylo také dost). V hlavě mi často uvízne myšlenka, proč většinu zařizování zastává nevěsta, když je to vlastně muž, který žádá o ruku? „Odbude“ si tímto zamilovaným gestem tu svou část? Nebo si to opravdu většina holek užívá a společností je to přijímáno jako samozřejmost?

Deník nevěsty - ne vždy jde vše jako po másle, ale my to doklepeme! - díl 8

Tak přestanu blbnout a ponořím se do předsvatebních aktivit, kterým jsem se vždy chtěla spíše vyhnout. Někteří nepřejícní se možná teď zatetelili, že se v našem ráji objevily mráčky, ale zklamu je. To jsou jen (doufejme přechodné) stavy nevěsty (tak se na to, chlapci, připravte). Mám bezva kluka a nedám na něj dopustit! Přesto, kdyby to byl býval chtěl vzít celé na svá bedra, už nikdy v životě bych neremcala nad kravinami a uklízela si oblečení přesně dle jeho představ! Ale jak se říká: „S chutí do toho, půl je hotovo!“

Zrekapitulujme si dosavadní průběh příprav!

  • Datum, čas, místo – MÁME
  • Restaurace na hostinu a after – ZAŘÍZENA
  • Kadeřnice, vizážistka – TO JSOU TY SVĚTLÉ OKAMŽIKY
  • Šaty, oblek – S TROCHOU PŘEMÁHÁNÍ, ale bude nám to slušet!
  • Prstýnky, DJ – V POHODĚ

A nyní přibližná předsvatební bilance:

  • 20 „protlemených“ hodin s Vládíkem nebo kamarádkami
  • 63 uroněných slz vzteku, 5 x nálada „Kašlu na to, svatba nebude“
  • 13 propřemýšlených hodin, jak to teda bude vypadat
  • 2 svatební veletrhy
  • 1 drobnější roztržka (co povídám, ta přišla až s výběrem oznámení)
  • 12 nachozených km
  • 3 balíčky gumových medvídků, 3 tabulky čokolády, 2 nugátové bonboniéry
  • 40 kafí
  • 100 vyměněných sms
  • 56 poslechnutých svatebních songů, 2 snahy o svatební tanec
  • desetitisíce korun v čoudu

Přesně dva měsíce před svatbou se nám podařila rozeslat oznámení. A k jejich výběru řeknu jen to, že před lehce zastaralými kousky s labutěmi či vážnému stylu jsme dali přednost odlehčenému a osobitému oznámení v elektronické podobě. Ta cesta byla velmi trnitá, jednotvárná a už to nikdy nechci podstoupit, protože to bylo absolutní mrhání času. Nedělejte chybu jako já.

Jakmile jsme si konečně uvědomili, že kanýrky rozhodně NE a dali dohromady text, s úlevou jsme zaplatili a nechali vytisknout pár kousků pro babičky. Jaké překvapení po pár dnech přišlo, když nám restaurace zavolala, že se změnil majitel a restaurace má nové jméno. Díky, dobrá zpráva. I to se může stát.

Naopak velké štěstí jsem měla při výběru fotografky a květinářky. Po hodinách strávených na internetu při hledání kvalitního fotografa, který si neřekne o sumu v řádu desetitisíců, mi kamarádka doporučila svou známou a po setkání s ní, byla ruka v rukávě. Stejný scénář probíhal i s květinářkou. Dort a cukroví nám pro změnu připraví paní od nás z chaty, za což jsem nejvíc vděčná, je prý děsně šikovná. A jak bude dort vypadat? Nevím! Měla jsem jen nejasnou představu, takže jsem sama zvědavá.

A nyní k alergiím. Během pár měsíců jsem si spolehlivě vypěstovala averzi k otázce ohledně barevného ladění svatby. Pro mě je to logicky BÍLÁ (Weiss). Jenže, co čert nechtěl, jedna barva nestačí! Bohužel se s tímto dotazem setkáte opravdu všude – u květin, dortu, dekorace místa. S tím nejčistším úmyslem se ptají rodiny i přátelé, a proto se vzdávám a doufám, že už ji nikdo nevysloví. Naše svatba bude meruňková. Což zní hrozně vtipně a stejně polovina lidí bude zmatená, protože popravdě, co to jako je meruňková? My ale svatbu nepořádáme kvůli barvě, a proto prosím, přijďte se na nás podívat, v čem se cítíte dobře, hlavně dorazte.

Další alergie nastává s dotazem: „A budeš mít závoj? Ne? Ale ten bys asi měla mít.” Nebudu! Všichni přítomní mě přeci znají, tak proč bych se schovávala pod závoj? Stejně by mě poznali.

S blížícím se termínem přicházejí i opravdu divné sny. Všechny ventilovat nebudu, ale jako když se pořád musíte vracet domu pro zapomenuté věci, zatímco už vám začíná obřad anebo vám nepřivezou šaty a stojíte tam zcela nahatá, není divu, že v práci nepůsobíte tak svěže jako dřív (a už se to začíná přenášet i na mého spolunocležníka). U pomyslného oltáře se tak sejdou dvě pěkné mrtvolky.

Tip na závěr – tentokrát pro muže:

Neostýchejte se a klidně organizaci svatby vezměte do své režie. Určitě hýříte přemírou skvělých nápadů, tak by byla škoda je nezrealizovat!

Pokračovat na 9 díl - Deník nevěsty - cílová rovinka