Deník nevěsty - ne vždy jde vše jako po másle, ale my to doklepeme! - díl 8

Tak přestanu blbnout a ponořím se do předsvatebních aktivit, kterým jsem se vždy chtěla spíše vyhnout. Někteří nepřejícní se možná teď zatetelili, že se v našem ráji objevily mráčky, ale zklamu je. To jsou jen (doufejme přechodné) stavy nevěsty (tak se na to, chlapci, připravte). Mám bezva kluka a nedám na něj dopustit! Přesto, kdyby to byl býval chtěl vzít celé na svá bedra, už nikdy v životě bych neremcala nad kravinami a uklízela si oblečení přesně dle jeho představ! Ale jak se říká: „S chutí do toho, půl je hotovo!“

Zrekapitulujme si dosavadní průběh příprav!

• Datum, čas, místo – MÁME
• Restaurace na hostinu a after – ZAŘÍZENA
• Kadeřnice, vizážistka – TO JSOU TY SVĚTLÉ OKAMŽIKY
• Šaty, oblek – S TROCHOU PŘEMÁHÁNÍ, ale bude nám to slušet!
• Prstýnky, DJ – V POHODĚ

A nyní přibližná předsvatební bilance:

• 20 „protlemených“ hodin s Vládíkem nebo kamarádkami
• 63 uroněných slz vzteku, 5 x nálada „Kašlu na to, svatba nebude“
• 13 propřemýšlených hodin, jak to teda bude vypadat
• 2 svatební veletrhy
• 1 drobnější roztržka (co povídám, ta přišla až s výběrem oznámení)
• 12 nachozených km
• 3 balíčky gumových medvídků, 3 tabulky čokolády, 2 nugátové bonboniéry
• 40 kafí
• 100 vyměněných sms
• 56 poslechnutých svatebních songů, 2 snahy o svatební tanec
• desetitisíce korun v čoudu

Přesně dva měsíce před svatbou se nám podařila rozeslat oznámení. A k jejich výběru řeknu jen to, že před lehce zastaralými kousky s labutěmi či vážnému stylu jsme dali přednost odlehčenému a osobitému oznámení v elektronické podobě. Ta cesta byla velmi trnitá, jednotvárná a už to nikdy nechci podstoupit, protože to bylo absolutní mrhání času. Nedělejte chybu jako já.

Jakmile jsme si konečně uvědomili, že kanýrky rozhodně NE a dali dohromady text, s úlevou jsme zaplatili a nechali vytisknout pár kousků pro babičky. Jaké překvapení po pár dnech přišlo, když nám restaurace zavolala, že se změnil majitel a restaurace má nové jméno. Díky, dobrá zpráva. I to se může stát.

Naopak velké štěstí jsem měla při výběru fotografky a květinářky. Po hodinách strávených na internetu při hledání kvalitního fotografa, který si neřekne o sumu v řádu desetitisíců, mi kamarádka doporučila svou známou a po setkání s ní, byla ruka v rukávě. Stejný scénář probíhal i s květinářkou. Dort a cukroví nám pro změnu připraví paní od nás z chaty, za což jsem nejvíc vděčná, je prý děsně šikovná. A jak bude dort vypadat? Nevím! Měla jsem jen nejasnou představu, takže jsem sama zvědavá.

A nyní k alergiím. Během pár měsíců jsem si spolehlivě vypěstovala averzi k otázce ohledně barevného ladění svatby. Pro mě je to logicky BÍLÁ (Weiss). Jenže, co čert nechtěl, jedna barva nestačí! Bohužel se s tímto dotazem setkáte opravdu všude – u květin, dortu, dekorace místa. S tím nejčistším úmyslem se ptají rodiny i přátelé, a proto se vzdávám a doufám, že už ji nikdo nevysloví. Naše svatba bude meruňková. Což zní hrozně vtipně a stejně polovina lidí bude zmatená, protože popravdě, co to jako je meruňková? My ale svatbu nepořádáme kvůli barvě, a proto prosím, přijďte se na nás podívat, v čem se cítíte dobře, hlavně dorazte.

Další alergie nastává s dotazem: „A budeš mít závoj? Ne? Ale ten bys asi měla mít.” Nebudu! Všichni přítomní mě přeci znají, tak proč bych se schovávala pod závoj? Stejně by mě poznali.

S blížícím se termínem přicházejí i opravdu divné sny. Všechny ventilovat nebudu, ale jako když se pořád musíte vracet domu pro zapomenuté věci, zatímco už vám začíná obřad anebo vám nepřivezou šaty a stojíte tam zcela nahatá, není divu, že v práci nepůsobíte tak svěže jako dřív (a už se to začíná přenášet i na mého spolunocležníka). U pomyslného oltáře se tak sejdou dvě pěkné mrtvolky.

Tip na závěr – tentokrát pro muže:

Neostýchejte se a klidně organizaci svatby vezměte do své režie. Určitě hýříte přemírou skvělých nápadů, tak by byla škoda je nezrealizovat!

Pokračovat na 9 díl - Deník nevěsty - cílová rovinka