Reportáž: Krásná venkovní svatba v Českém ráji

Já osobně průměr snižuji. Moje rodina není úplně malá, ale asi je naší vizitkou, že se svatbou nepospícháme. Dalším důvodem bude nejspíš absence pana pravého v okruhu mých kamarádek. Z toho důvodu jsem zatím zažila pouze dva obřady, z čehož jeden odmítám počítat. Tyto vdavky „snů“ bych definovala pouze jako neorganizovanou sešlost uprostřed parku s nevydařeným rautem, kterým vezmete za vděk už jen proto, že z té vší nudy a chaosu máte hlad. Nebude nejspíš náhodou, že se manželství do roka a do dne rozpadlo. Přístup k takové životní události, jako je sezdání dvou lidí, ukáže mnohé nejen o vkusu a zvyklostech nevěsty s ženichem, ale také o jejich vzájemném vztahu a lásce.

Ale o tom tu určitě mluvit nechci, jelikož jsem byla v nedávné době svědkem takové svatby, kde energie lásky, spokojenosti a dobrého jídla byla cítit takřka v každé molekule vzduchu. Ženich s nevěstou dokázali vytvořit takové prostředí, že i ten největší romantický skeptik neměl daleko k tomu, aby uronil slzu. Tato svatba nebyla žádná okázalá slavnost, nikde jsem nepotkala prapodivnou, nic neříkající sochu z ledu a ani mi kolem hlavy nekroužilo hejno holubic, ale i přesto jsem cítila, že jsem rozhodně na správném místě. Na místě, které si dva hluboce zamilovaní lidé vybrali proto, aby zde úředně zpečetili svoji lásku a ještě se k tomu dobře najedli. Když jsem v předchozích odstavcích vyčítala neorganizovanost mé první demotivující svatební zkušenosti, neměla bych jít v jejich šlépějích, ale začít pěkně od začátku.

Předposlední srpnový týden už nelámal teplotní rekordy, ale i přesto se v den D sešlo velmi příjemné počasí. Takové, kdy je vám teplo, ale nezpotíte se, a z vašeho obličeje se díky make – upu do hodiny nestane flekatá spoušť. Jednoduše ideál. Svatba se konala na Ábelově mlýně v Dolánkách u Turnova, odkud pochází ženich i nevěsta. Prostředí bylo v pravdě rodinné, protože mlýn, který prošel před rokem rekonstrukcí, vlastní rodina dnes už vlastně obou novomanželů. Ti si vše organizovali sami a nevyužili žádnou službu, kterou nabízejí svatební agentury. Dalo by se říci, že téměř každý svatebčan přiložil ruku k dílu. Obřad se konal na malé louce vedle mlýna, kde byl postavený jednoduchý, do bíla laděný oblouk. Cestu k oddávajícímu a především ženichovi, který na svou nastávající hleděl tak krásným pohledem, že se mi málem podlomila kolena, nevěstě lemovaly bílé balónky, které zároveň sloužily jako body, kolem nichž se shromáždilo svatební osazenstvo. Využilo se pouze pár židlí pro nejbližší rodinu. Oddávající, bývalá starostka města Turnov, poukázala na další pár, z místního gymnázia, který sezdala. Novomanželé tak drží celkem rozšířenou místní tradici. Poznali na maturitním plese gymnázia Turnov a od té doby tvoří nerozlučnou dvojici. Svoji lásku se rozhodli zpečetit po pětiletém intenzivním vztahu. Inu není nad láskyplný přístup ke vzdělání.

Nalevo od oddávacího místa, kde pozemek stoupá do mírného kopce, překvapil ženich svou nevěstu tím, že zapíchl jejich jména a datum svatby do trávy. Vše bylo vyrobeno z bílé sádry, a tak nad námi Gabriela s Václavem bděli po celou dobu, i když zrovna nebyli k zastižení. Tato část pak krásně posloužila i k hromadnému focení. Že mají oba smysl pro detail a důvtip dokázalo i to, že motiv použitý na svatebním oznámení krémové barvy korespondoval se skvostným svatebním dortem. Ten sestával ze tří pater a na povrchu byl zalit marcipánem téže krémové barvy. To ale není vše. Graficky se upravila jedna z prvních zamilovaných fotek páru, která pak byla otisknuta nejen na zmíněné pozvánce, ale tvořila i nejvýraznější ozdobu dortu. Rozesmátá tvář novomanželů se tak přerodila v marcipánovou delikatesu, uvnitř které se skrývalo čokoládové opojení. To celé z dílny rodinné přítelkyně a cukrářky Markéty Brožové. Ta přispěla ještě roztomilými a detailně propracovanými cupcakes, které byly k dispozici během celého obřadu spolu s neodmyslitelnými svatebními koláčky.

Obřad začal už ve dvě hodiny, ale ještě před tím se konal slavnostní oběd pouze pro rodinu složený ze tří chodů. To nejspíš způsobilo snad jedinou malou chybičku, kterou bych na této svatbě shledala, a to že následný catering byl k dispozici až od 17:00. Dle mého názoru trochu velká červí díra pro vyhladovělou kamarádku nevěsty, která byla nucena naplácat se cupcakes a ani si pak nemohla vychutnat rozkrojení svatebního dortu, protože žaludek hlásal heslo: „Stop cukrům.“ I přes to, že pořadí mi úplně nevyhovovalo, od páté hodiny jsem neřekla ani půl slova výtky, protože jídlo z restaurace Ábelův mlýn je jasná jednička. Od skvěle ochuceného zeleninového salátu, přes nálož sýrů, pečiva, opékaného selátka na rožni, lososového tataráku až po guláš jsem se dostala do ráje. Bylo zde vše, po čem jen chuťové buňky prahnou. Má kamarádka prohlásila, že podle guláše poznáte kvalitu kuchaře, a to zde platí na 110%. Určitě se nejednalo o mou poslední návštěvu této restaurace v srdci Českého ráje, nejen českého, nýbrž i gastronomického.

Ale aby nezůstalo jen u jídla, chtěla bych vyzdvihnout především nevěstu samotnou. Gabi vsadila na jednoduchost a přirozenost, což byla rozhodně nejlepší volba. Krásné klasické bílé korzetové šaty až na zem zvýraznila pouze krémovou mašlí, kterou si opásala těsně pod prsa. Celá garderoba nesla rukopis slovenské návrhářky Valerie Šolcové, která nyní žije v Turnově. Nevěsta zvolila stříbrné třpytivé a velmi jemné doplňky, které korespondovaly s mírným líčením. Tmavé vlasy stáhla do rafinovaně propleteného, rozpuštěného culíku. Třešničkou na dortu pak byly bílé lodičky s krajkovým vzorem a otevřenou špičkou na vysokém podpatku, které upoutaly váš zrak, kdykoli nevěsta povytáhla šaty.

Nesmím opomenout, že i alkohol tekl proudem a zábava rozhodně nevázla. Light motiv svatby je jednoznačně víno, ženy, zpěv. Tudíž následnou párty po všech formálních záležitostech odstartoval cover band ženichova otce. Házeli jeden šlágr za druhým, ke zpěvu se přidala i roztomilé připitá, rozkošná nevěsta Gabi, která všechny uvítala a zazpívala svému Vášovi písničku o tom, že je prostě kus. O rozvoz opilého osazenstva se pak starala taxi služba nevěstina otce. Obě rodiny se semkly a vytvořili krásnou tip ťop svatbu s tak hladkým průběhem, jako bude i život novomanželů.

Pár otázek na nevěstu: Co bylo na plánování svatby bez agentury nejtěžší a co naopak nejlehčí?

Celková příprava na svatbu nám nepřišla nijak náročná. Vše jsme zvládli během dvou měsíců. Největší ulehčení ze všeho bylo právě místo svatby, kde se konal jak obřad, tak hostina s následující oslavou, tudíž jsme se vyhnuli zdlouhavým přesunům. Námi zvolené místo – Ábelův mlýn je rodinný hostinec, a proto jsme si nemuseli lámat hlavu s přípravou občerstvení. O vše se perfektně postaral personál pod taktovkou našeho švagra, zároveň šéfkuchaře, Josefa Šámala.

Jak moc jste se nervovali?

Manžel skoro vůbec, protože do poslední chvíle byl hodně pracovně vytížen. Pro mě byly nejnáročnější poslední dva týdny před svatbou, kdy mi přišlo, že nic není zařízené, ale přitom už vše bylo z velké části připraveno. V den svatby stres odezněl hned po prvním panáku :)

Jak jste byli spokojeni s výsledkem?

Výsledek byl přesně podle našich představ! Už od rána jsme měli dobrou náladu, protože nás probudilo sluníčko, které jsme si vymodlili, jelikož celý svatební obřad probíhal venku na louce. Svatba byla přirozená, ne příliš strojená, všichni se skvěle bavili, a to bylo pro nás to nejdůležitější.

Jakou roli hrála pomoc od přátel?

Máme štěstí, že máme tolik dobrých a hlavně šikovných přátel jako například kameramana, fotografa, nebo cukrářku, díky kterým byly přípravy a průběh svatby mnohem jednodušší. Tímto samozřejmě všem našim kamarádům ještě jednou děkujeme, protože bez nich by to nebylo ono.