Marriage Guide online

New York

Text: Filip Uhlíř

Když letíte do New Yorku, máte zvláštní pocit. Připadá vám, jako byste se vraceli někam, kde už jste dávno byli. Skoro cítíte, že už jste toho v New Yorku mnoho prožili, že jste chodili bruslit do Central parku, že jste nakupovali na Páté Avenue, nebo, že jste měli romantickou schůzku na ochozu Empire State Building. To je lehce matoucí vzhledem k faktu, že jste v New Yorku nikdy nebyli, a donutí vás to přemýšlet, co ve vás vyvolává tak familiérní pocity. Odpověď se přímo nabízí, zamyslíte- li se nad tím, odkud všechny ty známé newyorské výjevy máte. Je to samozřejmě film a televize, co vám z New Yorku udělali jakousi imaginární chalupu, kam si odjedete odpočinout pokaždé, když se vrátíte z práce a zapnete tlačítko. Je-li totiž L.A. považováno za domov filmařů, pak New York je jejich nejvděčnějším objektem. Proč je ale pro filmové tvůrce zrovna New York tak oblíbeným námětem pochopíte teprve, když se do něj ponoříte, necháte se jím ohromit a nasajete atmosféru.

Přestože si myslíte, že jste na všechno připraveni, nejste. Velikost celého města i výška bájných mrakodrapů vás překvapí stejně, jako překvapí teenagera první dotek s ňadry jeho přítelkyně. Je to prostě úplně něco jiného než na obrázku. Dalším neodmyslitelným aspektem města je nekonečná záplava kamsi spěchajících lidí a to v jakoukoli hodinu. New Yorku se také ne nadarmo přezdívá město, které nikdy nespí. K ruchu, živosti a návykovosti města se vztahuje spoustu rčení, jako to od Simona Hoggarta, že “Život v New Yorku je jako jedna obrovská noční pařba. Jste unavení, bolí vás hlava hned po příjezdu, ale z party nemůžete odjet, protože by vám chyběla.” Jindy se říká, že New York je jako diskotéka bez hudby. A opravdu, představíme-li si procházku Paříží jako tango, procházku Vídní jako valčík, pak je procházka New Yorkem jako ztřeštěné křepčení v nočním klubu. Další přezdívka, kterou New York získal, je známé the Big Apple (velké jablko). Původ a opravdový význam tohoto prazvláštního označení je však dodnes záhadou. Fanoušci zesnulého Steva Jobse a jeho společnosti by sice jistě potvrdili, že šlo zcela nepochybně o geniální a léta promýšlený marketingový tah. Já se spíše kloním k jinému, neméně věrohodnému názoru, že za vším stál v pozadí Forrest Gump, který, jak z filmu víme, byl i významným investorem firmy Apple.

New York

To vše, co jsem právě řekl o New Yorku, platí o Manhattanu samozřejmě dvojnásob. New York se totiž skládá z pěti městských částí – Manhattanu, Bronxu, Queensu, Brooklynu a Staten Islandu. Možná vám od poslechu přijde, že některé tyto čtvrti jsou synonymem pro zločinecká ghetta plná zločinu a korupce. Ještě v osmdesátých letech tomu tak skutečně bylo. Ostatně hrdí obyvatelé Manhattanu budou urputně tvrdit, že je tomu tak doposud. Ve skutečnosti se však již bezpečnostní i sociální situace rapidně zlepšila a Brooklyn je dnes velmi prestižní adresou. Už dávno neplatí Barkleyho výrok: „Miluji New York, mám zbraň.“ Ostatně David a Victoria Beckham dali svému synovi jméno Brooklyn právě podle místa, kde svého potomka počali. Těžko si v jejich případě představit tuto činnost v levném hotelu kdesi na okraji černošského ghetta. To nás elegantně dostalo k otázce bydlení. Přesto, že byste jistě našli krásné hotely kdekoli ve městě, je lepší přidržet se v tomto případě Manhattanu, a to zejména z časových důvodů. To nejdůležitější, co budete chtít v New Yorku navštívit, se nachází právě na Manhattanu. Přesto, že hromadná doprava je v Big Applu nejlepší v celých Spojených státech, stály by vás přesuny velmi drahocenný čas. Že čas jsou peníze, ostatně nepochopíte nikde tak dobře jako v tomto městě. Jen se zkuste v období ranní špičky zastavit veprostřed ulice a brzy poznáte jak drahý je pro Newyorčany čas. To nás dostává k dvěma praktickým radám. Vždy si dávejte pozor, kam se na ulici postavíte a nezapomeňte si do kufru přibalit thajskou masérku, protože od neustálého koukání vzhůru vás bude rozhodně bolet krk.

Newyorčani znají vesměs jen 5 druhů smysluplné dopravy. Metrem, autobusem, taxíkem, pěšky a nebo limuzínou. Jako turista si však bohatě vystačíte s metrem a vlastníma nohama. Pokud budete vystupovat zrovna na Wall Street, tak vás překvapí, kolik makléřů si pro jízdu do práce vybere právě metro. Kdo vlastní auto, není prostě duší Newyorčan. Abyste se ovšem vůbec dostali metrem do požadované stanice, potřebujete dvě věci, metro card, která se vám zcela jistě vyplatí, a výjimečně vyvinutý smysl pro orientaci. Mapa metra bude určitě jedním z nejlépe investovaných dolarů vašeho života. Místní Subway je totiž nepřehlednou změtí tras a linek hrajících barvami, které ze všeho nejvíc připomínají dva týdny uleželé špagety. Na barevné rozlišení však v reálu nespoléhejte a spíše koukejte na označení čísly a písmeny. Není výjimkou, že na jedné stanici jede hned několik linek s odlišnou trasou. Co New York zanedbal v logice při stavbě metra, si ale královsky vynahradil při stavbě ulic. Manhattanské ulice tvoří téměř perfektní mřížku a kříží se v pravých úhlech. Ulice, které jdou od jihu k severu ostrova, se jmenují avenues a ulice jdoucí z východu na západ streets. Tyto ulice jsou navíc postupně očíslovány. První avenue najdete na východě ostrova a poslední na západě, zatímco první street na jihu a poslední na severu. Když vám tedy nějaký Newyorčan řekne, že hledaný objekt najdete na Páté Avenue mezi 42nd a 43rd Street, dává vám vlastně přesné souřadnice, kde místo najdete. Každý, kdo hrál v dětství lodě, bude na Manhattanu jako doma. Jediná významná ulice, která z mřížkového uspořádání vybočuje, je slavná Broadway, která vznikla ještě před tím, než se stala z Manhattanu óda na pravý úhel.

New York

To nás přivádí k historii města. První osadu na jižním cípu Manhattanu založili Nizozemci na začátku 17. století pod názvem Nový Amsterdam. Podle legendy koupili osadníci ostrov od indiánů za pár blyštivých korálků. Tato k indiánům poněkud nekorektní povídačka byla již historiky dávno vyvrácena. Ve skutečnosti Nizozemci ostrov koupili za celých 60 guldenů. Kdo zná dnešní ceny pozemků na Manhattanu, by ale i tak označil tuto transakci jako kauf století. Jelikož však New York není plný coffee shopů a kurtizán v červeně podsvícených výkladních skříních, je jasné, že se pro Nizozemce muselo něco zvrtnout. Konzervativní Angličané se na liberální a neřestmi prolezlé doupě na jihu Manhattanu už nemohli koukat a v roce 1664 zaútočili. Nizozemské osadníky nezachránilo ani opevnění, které dalo název ulici Wall Street. Nejspíš na počest krachu této barikády pořádají Američané na tomto místě jednou za čas velkolepou oslavu nazývanou krach na burze, při které rozjaření obchodníci nadšeně vyhazují do vzduchu svoje akcie. Nizozemci však nevyšli na prázdno a jako kompenzaci dostali kontrolu nad indonéským ostrovem Run. Odkud se do Indonésie a Thajska rozšířila kultura kurtizán v červeně podsvícených vitrínách už snad ani není třeba dodávat. Lehce volnomyšlenkářskou atmosféru si však New York zachoval dodnes a americkými neokonzervativci je s oblibou nazýván jako centrum liberálního moru.

Ostatními je ale New York vnímán především jako centrum kultury a moderní architektury. Symbolem města, celé Ameriky i jejích hodnot je samozřejmě socha Svobody. Pokud se ovšem chcete dostat lodí až na Liberty Island, připravte se na dlouhé fronty a čekání. Abyste vystoupali dokonce do prstence koruny na vrchu sochy, musíte mít rezervované lístky nejméně několik měsíců dopředu. Mnoho lidí dá proto přednost bezplatnému trajektu mezi Manhattanem a Staten Islandem, ze kterého je skvěle vidět samotná socha i celé panorama New Yorku. První, co vás po vyslovení jména New York napadne, jsou samozřejmě mrakodrapy. Příběh jejich vzniku je úplně prostý a jako všude na světě a obzvlášť v Americe za ním hledejme peníze. Již na přelomu 19. a 20. století byste si za 60 guldenů na Manhattanu nekoupili ani místo na parkování, natož pak celý ostrov. Okolo byla voda a jediná smysluplná cesta, kam se mohli architekti vydat pro získání potřebného prostoru, bylo do výšky. Jednou z nejstarších a zároveň nejznámějších budov v New Yorku je Flatiron Building. Při její stavbě se musel architekt vypořádat s neobvyklým, trojúhelníkovým tvarem pozemku, který kopíruje i celá budova. Ve své nejužší části má tak pouhé dva metry a představuje typický příklad toho, jak cenný je prostor na Manhattanu. Architektonickým vrcholem stylu art deco jsou dvě nyní bohužel opět nejvyšší budovy ve městě, Chrysler a Empire State Building. Chrysler Building se začala stavět v roce 1928, ale protože v době jejího dokončení se přes magickou hranici tisíce stop dostalo již několik budov, sestavila se v horních patrech mrakodrapu typická, špičatá ocelová konstrukce, která z 319 metrů vysoké stavby učinila nejvyšší budovu světa. Smůla, že o 11 měsíců později byla dokončena ikonická Empire State Building, která se svými 382 metry vévodila žebříčku nejvyšších budov světa celých 40 let.

New York

Rande na vrcholu Empire State Building je jednou z amerických nejromantičtějších představ. I slavný King Kong si zde jedno rande dal, ale nejspíš jen proto, že vzhledem ke své velikosti nemusel čekat fronty, které se na vyhlídku stojí. Mřížoví proti sebevrahům také nepůsobí tím nejoptimističtějším dojmem. Na druhou stranu noční výhled z tohoto mrakodrapu je natolik povznášející, že leckoho může přivést k myšlence, že umí létat. Ostatně moment, kdy vám v New Yorku sdělí, kolik lidí ročně ukončí svůj život skokem z výškové budovy, bude i momentem, kdy budete znova potřebovat svou pečlivě zabalenou thajskou masérku. Je jasné, že od té doby nepřestanete koukat vzhůru, jestli na vás zrovna někdo neletí. To je ale možná dobře, jelikož v tu chvíli můžete zahlédnout další dva skvosty místní moderní architektury. Obří vrták Franka Gehryho, mluvíme samozřejmě o přezdívce budovy opěvovaného architekta, který je autorem i pražského Tančícího domu. Další takovou stavbou je dokonale jednoduchá Seagram Building, které dala podobu legenda architektury Ludwig Mies van der Rohe, autor brněnské vily Tugendhat. Tento mrakodrap byl ve své době nejdražší na světě a zcela přepsal postupy, kterými se stavěly výškové budovy v dalších desetiletích.

Nejvhodnější dobou pro návštěvu New Yorku je zcela jistě podzim. V létě se New York stává obrovskou rozžhavenou betonovou pánví, ve které ještě přitápí veškeré klimatizační systémy ústící přímo do městských ulic. Vzhledem k tomu, že americké pobřeží neotepluje Golfský proud, jsou v New Yorku zase poměrně tuhé zimy. Pro návštěvu na podzim však mluví ještě jeden velice pádný argument. Krajina Central Parku se v tuto dobu zbarví do nádherných odstínů, které vytvářejí přímo pohádkovou oázu uprostřed velkoměsta. Jedna z věcí, která na New Yorku překvapí je, kolik zeleně zde najdete a že v centru města se mohla zachovat tak obrovská nezastavěná plocha. V Praze by nejspíš uprostřed Central Parku vyrost obchodní megamarket či v lepším případě tunel. Procházka parkem je neskutečně osvěžující, najdete zde různá zákoutí, kde budete mít klid i soukromí. Jsou zde hřiště na baseball, dětská hřiště i malá zoo. Velká zoo je samozřejmě ta v Brooklynu a obyvatelé Upper East Side by kontrovali, že celý Brooklyn je jedna velká zoo, ale tady to malé měřítko potěší. A pokud by vás všechen ten pohled na hrající si děti a roztomilá zvířecí mláďata přiměl k nějakému většímu závazku, v Central Parku je i místo, kde se to přímo hodí udělat. Newyorčané tradičně žádají na mostu nad jedním z jezírek v parku své vyvolené o ruku, často i za mohutného potlesku kolemjdoucích. Američané prostě mají rádi show. Myslete však na to, že mrakodrapy za vámi, které často nesou jméno realitního magnáta Donalda Trumpa, jsou i určitým mementem, jak drahá, a nebo výhodná transakce může manželství být.

O mnoho důležitých místech jsem tu nenapsal. Jenom namátkou vyjmenuji celou Pátou Avenue, Times Square, Rockefellerovo centrum, St. Patrick’s Cathedral, New York City Hall, Grand Army Plaza, Grand Zero, býk před newyorskou burzou, Metropolitní muzeum, Guggenheimovo muzeum nebo Muzeum moderního umění. Ale stejně se po návštěvě tohoto velkolepého města nebudete moct zbavit dojmu, že New York není jenom seznamem pamětihodností. Je to něco ve vás, co si nesete s sebou. Je to úplně jiný pocit než jen změť filmových záběrů, se kterými jste přijížděli. Protože New York, to je smějící se soulový zpěvák v metru. Je to italský prodavač hot dogů, který se přátelsky zdraví s mužem v obleku za dva tisíce dolarů. New York je živoucí bar plný zajímavých lidí ve tři hodiny nad ránem. Byla by škoda, kdybyste při honbě mezi mrakodrapy na tohle všechno zapomněli. A když něco vynecháte, nevadí. Stejně se vrátíte. New York je totiž návykový.