Marriage Guide online

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Text: Filip Uhlíř

I když pro většinu Čechů je z pochopitelných geografických důvodů nejatraktivnější dovolenou pláž a moře, stále větší oblibu si získávají i severské země. Není divu. Podle většiny žebříčků, které mapují kvalitu života na zemi, se skandinávské státy umisťují v úplné špičce. To ostře kontrastuje s všední realitou, které jsme dennodenně svědky v Česku při kontaktech s úřady nebo při sledování naší politické scény. Pro mnoho občanů tak může být dovolená ve Skandinávii skutečným balzámem na duši. Připočteme-li k tomu i panenskou přírodu je Skandinávie přímo ideálním cílem dovolené nebo dokonce svatební cesty.

Jako Skandinávie se v užším vymezení označuje Dánsko, Norsko, Švédsko a Finsko. Na Skandinávském poloostrově, který je ostatně největším poloostrovem světa, však leží jen Norsko a Švédsko. Jde o opravdové severské státy, ale podnebí je tu díky Golfskému proudu překvapivě mírné. Jak moc ovlivňuje mořský proud teploty je vidět na tom, že například Oslo, které je na úplném jihu Norska, leží severněji než Juneau, hlavní město Aljašky. V tomto americkém státu jsou při tom zimy mnohem chladnější. Přesto mrazy ke Skandinávii neodmyslitelně patří a zoufat si tak rozhodně nemusí ani milovníci zimních sportů.

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Nejvíce Skandinávii spojuje společná historie, jejímž nejslavnějším obdobím je bezesporu doba Vikingů. Učebnice dějepisu často nedokážou docenit, jak obávaní a mocní ve své době Vikingové byli. Šlo o nejlepší mořeplavce středověku. Vikingové však nevyužívali mořeplavbu jen k obchodu a přepravě. Byli to vlastně nejúspěšnější piráti historie. Ke svým loupeživým výpadům a nájezdům začali vyjíždět už od konce 8. století. Dánští Vikingové osídlovali zejména Irsko, kde založili město Dublin, Skotsko a dnešní Normandii. Ta je pojmenována právě po Vikinzích neboli Normanech. Normanský vévoda Vilém Dobyvatel se stal později Anglickým králem a Vikingové se tak dostali i na Anglický trůn. Norští Vikingové se plavili daleko na západ a osídlili například Island nebo Grónsko. Bjarni Herjólfsson také v roce 985 jako první Evropan doplul k břehům Severní Ameriky již 500 let před Kryštofem Kolumbem. Leif Ericson, nejstarší syn Erika Rudého, dokonce v roce 1000 založil na území dnešní Kanady vikinskou kolonii. Kvůli sporům s indiány, šatnému počasí i vzdálenosti od domova ji však Vikingové brzy opustili.

Nájezdy se neomezovaly jen na sever a západ. Vikingové ohrožovali samotnou Paříž. Pronikli i do Středozemního moře, kde vyvrátili Sicilský emirát a založili Sicilské království, které ovládalo celou jižní Itálii. V roce 859 dokonce Vikingové vyplenili Pisu. Z jižního Španělska je vytlačili jen za cenu velkých ztrát místní muslimové. Zejména Švédští Vikingové expandovali směrem na východ. Jejich výpady do ruského vnitrozemí byly stále častější a právě Vikingové založili první státní útvar na území Ruska, vystavěli Novgorod a později udělali hlavní město z Kyjeva. Slovo Rus má ostatně původ ve finském pojmenování švédských kmenů Ruotsi. Vládnoucí dynastie Rurikovců má také vikinský původ. Vikingové se ale nespokojili jen Ruskem a po Donu a Dněpru pronikali až do Černého moře. Jsou zdokumentovány i mnohé kontakty s Byzancí. Jeden z vikinských šlechticů si dokonce vzal byzantskou princeznu. Touha Vikingů po objevování se nezastavila před ničím. Po souši dosáhli dokonce až Bagdádu, kde obchodovali se svým zbožím. Někteří odvážní historikové pak ze severských legend o dvou zamrzlých koncích světa odvozují, že by se Vikingové mohli dostat až k břehům Antarktidy. To sice není příliš pravděpodobné, ale schopnost Vikingů plavit se po moři a objevovat nové světy rozhodně neměla ve středověkém světě konkurenci.

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Zajímavé je, že výsadní postavení měli ve vikinské společnosti ženy. Ty byly respektovány jako rovnocenný partner mužů a mohli dělat rozhodnutí zcela podle vlastního uvážení. Žena měla dokonce právo se s mužem rozvést. Odvážlivec, který vztáhl ruku na ženu proti její vůli, byl přísně potrestán. Pouhý vynucený polibek se trestal vypovězením ze země. Pověstná severská emancipace žen má tak kořeny už právě u Vikingů. Žena byla ozdobou místní společnosti a právě přízeň dívky jako odměna za statečnost je nejčastějším motivem norských hrdinných zpěvů. Každý novomanžel by si tak měl brát i dnes z Vikingů příklad. To platí i o hygieně. Navzdory mylným představám byli Vikingové velmi čistotní a často se myli, aby zvýšili svou šanci uspět u nezadaných dívek. Již méně rády však nevěsty uslyší, že v otázkách sexu byla celá vikinská společnost kvůli častému odloučení manželů při námořních výpravách velmi volnomyšlenkářská. Ne nadarmo byl nejoblíbenější vikinský bůh Thor, zobrazovaný, jak urputně buší svým mohutným kladivem do nebeské kovadliny.

Nejčastěji cesta do Skandinávie začíná v Dánsku. Tuto středně velkou zemi tvoří Jutský poloostrov a tisíce drobných ostrovů v Severním moři. Pokud bychom však k území Dánského království připočítali i území Faerských ostrovů a především Grónska, šlo by o jednu z největších zemí světa. Grónsko má však vlastní vládu i parlament a Dánsko je zodpovědné jen za zahraniční a obrannou politiku. Dánsko zná prakticky každé malé dítě kvůli autorovi pohádek Hansi Christianu Andersenovi. Mnoha dětem by asi bylo velmi sympatické, že tento spisovatel označoval jako nejčernější období svého života školu. Temných stránek v Andersenově životě je však mnohem víc. Od dětství byl autista. Podobně jako uměl Rain Man počítat karty, uměl prý Andersen zpaměti recitovat celé Shakespearovy hry. Jako dospělý navíc v netolerantní době velmi trpěl svou skrývanou homosexualitou. Právě tyto životní zkušenosti se promítly do jeho tvorby, a i proto jsou jeho pohádky tak ponuré a nemívají zrovna nejlepší konec.

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Snad aby si Dánové udobřili děti, které mají traumata z nočního předčítání Andersenových „povzbudivých“ příběhů, vynalezli nejpopulárnější stavebnici na světě – lego. Příběh o vzniku této oblíbené hračky je vlastně sám o sobě pohádkou. Na začátku byl chudý dánský tesař Ole Kirk Christiansen, který dostal nápad vyrobit stavebnici z dřevěných kostek pro své vlastní děti. Kostky si u všech dětí získaly velkou oblibu a rozjela se výroba. Opravdový boom ale přišel až po druhé světové válce. Christiansen obdržel vzorek celuloidové kostky od britského dětského psychologa Fishera Page. Ten přišel se zásadním vylepšením. S výstupky, které držely stavebnici pohromadě. První lego tak spatřilo světlo světa v roce 1949 a okamžitě se stalo hitem. Ročně se dnes na světě vyrobí více než 20 miliard lego kostek. Z těchto kostiček je také postavena nejnavštěvovanější turistická atrakce celého Dánska Legoland. Ten byl postaven právě v Billundu, v rodném městečku tesaře Christiansena. Ročně ho navštíví přes milion lidí a pro děti je to opravdový ráj plný horských drah a pohádkových světů. Najdete tu ostatně i celou sekci věnovanou Vikingům.

Šedesát procent Dánů žije na území velké Kodaně. Ta leží na ostrově Sjælland a od roku 2000 je spojena se švédským Malmö obřím mostem přes průliv Øresund. Malmö bylo ostatně vždy dánským městem a Dánové o něj přišli až v 17. století. Most je technickým divem sám o sobě. Má skoro osm kilometrů a jde o druhý nejdelší pevný most na světě. Most je dvoupatrový a nahoře jezdí automobily a dole vlak. Celý přejezd má 16 kilometrů a tvoří ho i umělé ostrovy nebo podmořský tunel. Naposledy mohl touto cestou přejít cestovatel suchou nohou za poslední doby ledové. Kodaň lze projít poměrně rychle. Staré město i přístav a typické dánské domy hanzovních kupců jsou opravdu malebné a zaslouží si důkladnou prohlídku.

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Hodně zajímavým místem je i svobodný stát Christiánie, který leží přímo v centru Kodaně. Jde de facto o nejznámější squat v Evropě. Místní komunitu založili v 60. letech členové hnutí hippies a tolerovali zde homosexualitu a distribuci marihuany i hašiše. Tato komunita se překvapivě setkala i s pochopením obyvatel i úřadů, takže vydržela dodnes. V roce 2011 radnice definitivně upustila od prodeje pozemků developerům a dohodla se se zástupci Christianie na odprodeji a pronájmu zdejších pozemků. Christiánie se považuje za samostatný stát a platí zde vlastní měnou zvanou løm. Hlavní myšlenkou je vybudování ekonomicky soběstačné a tolerantní společnosti. Místní obyvatelé se živí především vybíráním poplatků od turistů a prodejem ekologických nebo uměleckých výrobků. Specifická architektura místních domků dává tušit, že to tu zvláště kdysi byla slušná jízda, ve které by se neztratili ani Bukowski s Kerouacem.

Na nejsevernějším cípu ostrova Sjælland leží zámek Kronborg. Je to opravdový renesanční skvost s netradičním opevněním. To má svůj dobrý důvod. Kronborg leží v místě, kde je průliv Øresund mezi Dánskem a Švédskem nejužší. Od pradávna tu proto fungoval přívoz mezi oběma zeměmi a navíc tudy musely proplouvat lodě, které vezly zboží z přístavů v Baltském moři. Od těch se v místní pevnosti vybíralo clo určené podle hodnoty nákladu, kterou nahlásil kapitán lodě. Rozhodně nešlo o zanedbatelné částky. Celní příjmy z Kronborgu v průběhu 16. a 17. století tvořily až dvě třetiny celé dánské státní pokladny. Zejména u nás v Česku se nemůžeme nepodivit, jak je možné, že Dánové clo vybírali tak efektivně. Na to, aby lodní kapitáni nahlášenou cenu svého zboží nepodstřelili, měli v Kronborgu jednoduchou fintu. Celní úředníci totiž mohli podle zákona celý náklad za nahlášenou cenu vykoupit a každý si pak dvakrát rozmyslel, jakou hodnotu jeho náklad skutečně má.

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Nejvíce je však Kronborg znám jako hrad Hamleta. Právě sem pod fiktivním názvem Elsinor umístil Shakespeare svou hru o dánském princi a právě v těchto zdech si nebohý Hamlet kladl slavnou existencionální otázku „Být či nebýt“. Proslulá tragédie se tu hraje při každoročních shakespearovských slavnostech, na kterých často nechybí ani nejznámější hollywoodské hvězdy jako například Jude Law. Ještě více než Hamleta však Dánové uctívají bájnou postavu rytíře Holgera. Ten údajně spí právě pod Kronborgem a pobije nepřátele Dánů, až bude zemi nejhůře. Blaničtí rytíři tak mají v zahraničí evidentně slušnou konkurenci. Asi proto, že na rozdíl od armády svatého Václava musí Holger zmáknout všechny nepřátele sám, vypadá jeho socha hodně impozantně.

Paradoxně nejvíce turistů však ke Kronborgu míří ze Švédska. Ti sem však nejezdí obdivovat krásy místního zámku. Mladí Švédové totiž velmi rádi využívají benevolentního dánského přístupu k pití alkoholu. Stačí jim krátká cesta trajektem a jsou v zemi zaslíbené. Ve Švédsku už totiž neplatí prohibice, ale s prodejem alkoholu to tu není lehké. Mají ho jen ve speciálních prodejnách, které se nazývají Systembolaget. Alkohol je tu vysoce zdaněný a především nekřesťansky drahý. I v restauraci vyjde sklenice piva často podobně draho jako celé jídlo. Alkohol se smí navíc prodávat až od 20 let. Prostě a jednoduše v městečku u Kronborgu Helsingøru, jsou podmínky pro alkoholovou turistiku jako stvořené. Není divu, že když sem přijede český turista a potkává všude hloučky motajících se výrostků, vzpomene si na přísloví: „Pije jako Dán.“ Ve skutečnosti jsou to však Švédové, kdo dělá Dánům ostudu. Jako vždy lépe informovaní Němci tak mají přísloví o něco trefnější. „Betrunken wie sieben Schweden“, znamená opilý jako sedm Švédů, což na místní hloučky sedí naprosto přesně.

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Švédsko je obrovská země. Nejlépe to ilustruje fakt, že z Malmö je blíž do italských Benátek než do městečka Jokkmokk, které leží na polárním kruhu. Severské Benátky jsou však k Malmö mnohem blíže. Právě tak se totiž přezdívá Stockholmu. Ten leží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem a rozprostírá se na 14 ostrovech. Je trochu morbidní, že krom historického centra města je jednou z největších památek hřbitov Skogskyrkogården. Ten je zapsán na světovém dědictví UNESCO. Jde totiž o unikátní lesní pohřebiště s modernistickým krematoriem, které vytvořili architekti Erik Gunnar Asplund a Sigurd Lewerentz mezi lety 1935-1940. Jde prý o jeden z vůbec nejkrásnějších hřbitovů světa, pokud se to dá vůbec posuzovat. Pro konzervativnější cestovatele je hlavními pamětihodností Stockholmu Drottningholm neboli Královnin ostrov. Drottningholmské panství se právem nazývá Versailles severu a jde o soukromou rezidenci švédské královské rodiny. Asi největším zážitkem je návštěva dochovaného barokního divadla, kde se dodnes hrají představení v dobových kostýmech. Hlavní sídlo královské rodiny je v o něco skromnějším Stockholmském paláci. I v místních 609 pokojích by ale měli mít členové vládnoucí dynastie dostatek místa a soukromí.

Švédsko je rozlehlá země plná přírody. Dvojnásob to ale platí o Norsku. Nejvzdálenější místa v Norsku jsou od sebe 1 700 kilometrů. To je podobně daleko jako cesta z Prahy do Barcelony. Norsko je samostatným státem překvapivě krátce. Až od roku 1905. Do té doby tvořilo personální unii s Dánskem a v 19. století náleželo Švédsku. Norsko je považováno společně se Švýcarskem a Lucemburskem za nejbohatší stát světa v HDP na obyvatele. Jedním z hlavních zdrojů bohatství je těžba ropy a plynu v Severním moři. Tyto zásoby jen tak nedojdou a Norsko si navíc nárokuje další ložiska díky území Špicberků. Norsko si ale činí i mezinárodní nárok na velkou část Antarktidy - Zemi královny Maud. Přebytky z ropy se ukládají do tzv. fondu budoucnosti, ze kterého se financují rozsáhlé strukturální projekty i velmi štědrý sociální systém. Je například povinností státu, zajistit pracovní místo pro každého Nora, který má zájem pracovat. Norové se snaží žít velmi ekologicky a v souladu s přírodou. I přes odpor mezinárodního společenství se ale vytrvale odmítají vzdát lovu velryb, jejichž maso tady prostě milují. O něco přívětivější tváří velrybářů jsou turistické výlety z norských ostrůvků za pozorováním velryb. Ty jsou naštěstí bez lovení.

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Tou největší nádherou v Norsku jsou fascinující scenerie fjordů, které po staletí hloubily do skal zdejší ledovce. Stěny fjordů jsou proto velmi příkré a při přejezdu od pobřeží do přilehlých hor zažíváte v několika minutách rozdíly, jako byste přecházeli z jednoho ročního období do druhého. V úzkých místech fjordů se vlivem přílivu a odlivu tvoří překvapivě silné proudy. Ve fjordu Saltstraumen v severním Norsku je nejsilnější mořský proud na světě, který dokáže jako nic stáhnout ke dnu i rozměrné lodě. Čtyřikrát denně se tudy totiž přelévají miliony kubíků mořské vody. Nejdelší fjord ovšem překvapivě neleží v Norsku ale v Grónsku a má celých 313 kilometrů. To norským fjordům vůbec neubírá na kráse. Časopis National Geographic dokonce zvolil zdejší fjordy za nejlepší turistický cíl na světě. Asi nejznámější je Geirangerfjord, na jehož úpatí jsou rozesety malé vesničky s drobnými políčky. Z okrajů fjordu dolů při tom padají masy vody z okolních řek a doslova třešničkou na dortu je mohutný vodopád nazvaný Sedm sester. Ne nadarmo je tento fjord spolu se sousedním Nærøyfjordem zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Doslova jakékoli panorama vypadá magicky, když se cestovatelům poštěstí, aby spatřili na obzoru polární záři. Tento přírodní jev vzniká díky tzv. slunečnímu větru. Když jsou erupce na slunci silné, začnou částice slunečního větru narážet do magnetosféry, která je nejsilnější právě směrem k pólům. Z reakce atomů pak vznikají barevné výjevy, které jakoby vypadly z plátna surrealistických malířů. Polární záře je pokaždé jiná a hraje velkou roli v severské mytologii. Polární záři je možné díky severské poloze samozřejmě často zahlédnout i ve Finsku, které se od ostatních skandinávských zemí v mnohém liší. Hlavní rozdíl je etnický a jazykový. Finština je jazyk tzv. ugrofinský a příbuznější je například maďarštině než norštině, švédštině a dánštině. Finové mají i jiný původ. Osídlili oblast dnešního Finska již v době kamenné a na severu žijící Laponci zdejší území obývali ještě déle.

Ve Skandinávii objevíte zapomenuté krásy Evropy

Finsko je také nejrovinatějším státem z celé Skandinávie a je prakticky celé pokryto lesy, bažinami a jezery. Proto se Finsku přezívá země tisíců jezer. Více než 10 % území je tvořeno vodstvem. Jako stát nemá Finsko nikterak pevné základy. Téměř 700 let bylo součástí Švédka a švédština byla také oficiálním jazykem. Teprve na začátku 19. století dobyl Finsko car Alexandr I. a uměle vytvořil Finské velkovévodství, aby zpřetrhal vazby na Švédsko. Součástí této politiky byla i podpora finštiny a národního hnutí. Finsko vyhlásilo samostatnost po Velké říjnové revoluci v Rusku, ale samo zažilo krutou občanskou válkou. Během druhé světové války se Finsko dokázalo dokonce dvakrát ubránit útoku Sovětského svazu. Obrovský věhlas si získali zejména mobilní útočné jednotky Finů na lyžích, které vedly takřka partyzánský odboj proti Rudé armádě. Po válce však Finsko zůstalo v šedé zóně mezi západem a východem a do Evropské unie tak vstoupilo až v roce 1995.

Města ve Finsku nejsou žádnými historickými skvosty a většina cestovatelů proto vyjíždí spíše za přírodou. Prakticky kamkoli se ve Finsku vydáte, narazíte na les, jezero a pravděpodobně i národní park. V této panenské přírodě má člověk pocit, jako by se dostal zcela mimo dosah civilizace. Z poklidné kontemplace tak může cestovatele vyrušit snad jen jediná věc – komáři. Repelent je ve Finsku ještě větší nezbytností než cestovní pas. Severní poloha Finska znamená, že i v jižní části země jsou období bílých nocí, kdy slunce sice zapadne, ale vůbec se nestmí. Není náhodou, že v takovýchto podmínkách mají Finové jen dvě velké vášně – saunu a vodku. Saunu uvidíte prakticky u každého zdejšího domku. V pravé finské sauně teploty šplhají až ke sto stupňům a teprve při vysokých teplotách má saunování správné zdravotní účinky. Finské přísloví ostatně říká: „Když nepomůže vodka ani sauna, nemoc je smrtelná.“ Zakončit saunu, cestu po Skandinávii i nešťastné manželství tak lze jen jediným správným způsobem – skokem do ledového finského jezera.