Dojemné poděkování rodičům

Co je to děkovný dopis?

Děkovný dopis rodičům není jen tak ledajaký dopis. Měl by zahrnovat velké poděkování za vše, co jste kdy od rodičů dostali. Nemyslíme tím hmotné věci, nýbrž životní lekce, rady, podporu a hlavně a především jejich lásku. Děkovný dopis je dojemnou formou poděkování a z pravidla se čte nahlas, na svatební hostině. Často tedy ženich a nevěsta zvolí ,,čtenáře“, který dopis přečte – zabrání se tak rozklepanému hlasu samou nervozitou a slzám dojetí, kdy už nemůžete číst dál.

Pokud vás nenapadá, jak byste takový dopis měli napsat, pozorně čtěte dál. Nedoporučujeme nechat tento dopis napsat vaši družičku, či svatební koordinátorku. Dopis je velice osobní, pojí vás společně prožité chvíle a jen vy sami do toho můžete dát tolik emocí, vzpomínek a krásných společně prožitých okamžiků, kolik je jen možné. Pokud se přeci jen obáváte vašeho spisovatelského umu, napište dopis sami a až poté ho nechte zkontrolovat, či upravit další osobou.

Samotné sepsání dopisu

Děkovný dopis se pak skládá z několika částí, které vám radíme dodržet – bude se vám tak i lépe psát a nezamotáte se do toho. Přeci jenom děkujete za celý dosavadní život a chce to trošku hlavu a patu.

1. Oslovení

Osobní oslovení je velice důležité. Hned napovídá o tom, že se bude jednat o srdečný a láskyplný dopis, směřovaný od dítěte, k rodičům. Zcela tak odliší svůj charakter od klasických dopisů a navodí tu správnou a milou atmosféru. Myslete na to a určitě nedoporučujeme tento bod nějakým způsobem vypustit.

Příklad:

Má nejdražší maminko a tatínku, děkuji vám za všechno, co jste mi kdy dali a co jste pro mě udělali, až do této chvíle, kdy já sám / sama zakládám novou rodinu.

2. Dětství

Navodili jste tedy příjemný tón dopisu a teď to vezměte pěkně od začátku – tedy od narození. Naše narození si bohužel nepamatujeme a tak tedy můžete začít od prvních vzpomínek z dětství, nebo všeobecně poděkovat za vše, co dětství a rodičovství v tomto období doprovází.

Příklad:

Dovolte mi postupně vám poděkovat za celý můj život tak, jak šel čas. Děkuji vám za mé bezstarostné dětství, plné lásky, dětské radosti a smíchu, odraných kolen a večerních písniček u táboráků. Děkuji vám za probdělé noci, kdy jste se o mě starali v nemoci, když mi rostli zoubky, nebo když maminka rychle sešívala nějaký ten kostým na karneval ve školce. Děkuji za trpělivost a lásku, s jakou jste mě učili dělat své první krůčky, jezdit na kole, plavat, či za trpělivost, s jakou jste se mnou seděli nad domácími úkoly.… a tak dále.

3. Školní období

V předchozím bodě jsme vám naznačili, jak plynule přejít od dětských let, do další fáze a tou je škola. Ta nejde jen tak zahrnout do dětství, jelikož je to velký časový úsek a je na místě poděkovat za vše s tímto obdobím spojené. Doporučujeme opět nepřeskakovat, ať se vám to dobře píše a držet se pár základních bodů – první stupeň základní školy, druhý stupeň základní školy, střední škola.

Příklad:

Chci vám také poděkovat za vše, co jste pro mě dělali, když jsem byl / byla ještě dítě školou povinné. Za každou hodinu, kterou jste strávili vysvětlováním učiva, za chvíle, kdy jste naslouchali mému koktavému čtení a znovu a znovu ho se mnou procvičovali. Děkuji za to, že jste se tvářili radostně a nadšeně nad každou mou uměleckou kresbou, ze které nešlo rozpoznat o co jde, ale vy jste si je hrdě vystavovali u nás doma. … a tak dále (1. Stupeň ZŠ)

Děkuji vám za to, že i když se známky začaly zhoršovat, chuť se učit ustupovala s přicházející pubertou a nálady se mi střídali jako na běžícím páse, vy jste vždycky měli pochopení pro to, co se se mnou zrovna děje. Děkuji maminko, že jsi brzo ráno vstávala, abys mi udělala čerstvé řízky na školní výlet. … a podobně (2. Stupeň ZŠ)

Děkuji vám za podporu, kterou jste mi dali při nástupu do neznámého a nového prostředí, kterým byla střední škola. Děkuji za pochopení mých puberťáckých výlevů a že i přesto všechno jste stále věděli, že vás mám rád / ráda. Děkuji tatínku za to, že jsi pro mě v noci přijel na diskotéku a vzal mě domů. Děkuji maminko za to, že jsi probděla dlouhé noci strachem, kdy já jsem se bavil / bavila někde venku. Děkuji, že jste statečně nesli den, kdy jsem se poprvé opil / opila a se slovy ,,večer šohaj, ráno šohaj“ jste mě vyhnali ráno i s mou kocovinou z postele… A tak dále ( střední škola).

4. Dospělost

Toto je široký pojem a dá se říct také velice individuální. Tento bod se bude dovíjet také do vašeho aktuálního věku – někdo se bere hned po střední škole, někdo o deset let později. Záleží tedy na vaší individuální situaci. Každopádně zde doporučujeme zmínit díky za další studium, pokud jste studovali na vysoké škole a za pomoc v prvních krocích, kdy jste se osamostatnili, popřípadě za dosavadní pomoc i když už jste dávno pracovali.

Příklad:

Také vám z celého srdce děkuji za podporu při mém studium na vysoké škole. Za to, že jste ve mně věřili, že to dokážu. Děkuji za starost pokaždé, když mě čekalo zkouškové období a za chvíli, kdy jste si s upřímnou radostí užívali den, kdy jste to studium dokončil / dokončila. Děkuji za psychickou, i finanční pomoc při mých prvních vratkých krůčcích, za samostatným životem. Za to, že jste mi pomáhali se stěhovat, starali se o to, abych našel / našla tu nejlepší možnou práci a podporovali jste mě ve všem. Děkuji i za pomoc a podporu dávno poté, co už jsem žil / žila svým samostatným životem a za to, že se na vás vždy můžu obrátit.

5. Závěr

Předchozí bod už tak trochu, pokud jste si všimli, naznačoval závěr. Je třeba to tedy ještě jednou celé shrnout a poděkovat. Dejte si na tom záležet.

Příklad:

Děkuji vám za každý okamžik v mém životě, kdy jste za mnou stáli, připraveni dát za mě a za mé štěstí vše. A vím, že to často šlo na úkor vás, že abych byl šťastný / šťastná, raději jste mě koupili ten nový telefon, o kterém jsem snil / snila, než aby si mamka koupila třeba nové šaty, nebo taťka nějaké super boty. Děkuji, že jste mě vždy měli tak moc rádi a i když jsem měl/ měla pocit, že po každém dalším průšvihu jsem vás už určitě musel / musela zklamat, vždy jste pro mě našli pochopení. Děkuji také za to, že máte vždy dveře otevřené a já se mám kam vracet… vždy jsem měl/ měla, mám a budu se rád / ráda vracet tam, kde to nazývám domov. Teď už přišel čas, kdy zakládám nový, vlastní domov a rodinu, ale věřte, že se vždy budu snažit, aby to bylo alespoň z poloviny tak kouzelným a láskyplným místem, jako byl ten můj domov. Jste mým vzorem a za to vše a mnohem víc vám z celého srdce děkuji.

S láskou váš syn / dcera

Jak jste si určitě všimli, dopis začíná dojemně, prochází obdobím, stejně tak, jako váš život, občas může být trochu i úsměvný a končí dojemnými slovy. Věříme, že vás tento článek alespoň trochu inspiroval a přivedli jsme vás na ten správný směr, jak děkovný dopis rodičům na svatbu napsat.