Svatba v kostele, co nás čeká?

Církevní nebo civilní svatba?

Civilní sňatky v současné době jednoznačně převažují. K tomu, aby ho snoubenci mohli uzavřít, stačí vyplnit si žádost, předložit potřebné doklady a zajít na matriku. Církevní sňatky mají naproti tomu pro snoubence, kteří se pro ně rozhodnou, mnohem hlubší význam a přípravy jsou o něco komplikovanější. Kromě toho, že formálně uzavíráte manželství, na sebe berete také určité povinnosti plynoucí z víry.

Pohled do historie

Církevní svatby mají dlouhou tradici | Foto: pixabay.com

Z historického hlediska má církevní obřad silnější tradici než sňatek civilní. Ty se do popředí dostaly paradoxně z pohledu dějin teprve nedávno – až zákonem z roku 1950. Ten budoucím novomanželům nedával volbu, svatbu mohli oficiálně uzavřít jen na úřadě. Církevní obřad neplnil z pohledu legislativy potřebné náležitosti. Snoubenci ho tak sice podstoupit mohli, sňatek byl ale oficiálně neplatný.

Teprve rok 1992 přinesl změnu. V novém režimu došlo také k novelizaci zákona o rodině. A právě ten církevní a civilní sňatky z pohledu zákona zrovnoprávnil. Dnešní dvojice tak mohou v duchu své víry vstupovat i do manželství. Byť i tady platí jistá omezení daná právě církevní optikou.

Kdo může vstoupit do manželství z pohledu katolické církve

Církevní sňatek totiž samozřejmě není otevřen všem. Mělo by se jednat o vaši první svatbu, to znamená, že byste, obecně vzato, neměla být rozvedená. V kostele se mohou brát svobodní či vdovci. Neplatí to ale úplně striktně. Z pohledu církve je totiž manželství hlavně závazek vzniklý před Bohem. Pohlíželo by se tak na to, zda oba nevěřící dříve uzavřeli pouze civilní sňatek. Pak manželství platí a není rozlučitelné. Pokud by jeden z páru křtěný byl, naopak by muselo dojít k církevnímu sňatku a ten jako nerozlučitelný opět bude chápán.

Dalším limitem je to, aby byl alespoň jeden z páru pokřtěn. Což se samozřejmě nemusí týkat pouze křtu v dětském věku, tento rituál můžete ze svého rozhodnutí podstoupit i jako dospělí. Mějte však na paměti, že pokud se sňatkem spěcháte, rozhodně nemůžete počítat s tím, že se dáte narychlo pokřtít, abyste církevní svatbu mohli absolvovat. Celý rituál je poměrně časově náročný, viz informace níže. Jestliže se nenecháte pokřtít, zatímco druhý z páru křtěný bude, je nutné si požádat o tzv. dispens.

Brát se můžete i tehdy, jestliže jste s partnerem každý odlišného vyznání, například vy katolička a on evangelík. Musíte si ale požádat o tzv. dispens, což je vlastně jakási „povolenka“ pro možnost uzavřít manželství s nekatolíkem. Podle toho, zda se navíc rozhodnete brát se v evangelickém kostele, byste kněze opět měli požádat o tzv. dispens.

Vzít se můžete i tehdy, jestliže už máte na cestě společného potomka. Těhotenství nevěsty překážkou k uzavření církevního sňatku není.

Křest v dospělosti

Jestliže se rozhodnete ke křtu, musíte podstoupit tzv. katechumenát. Tímto krokem člověk vstoupí do společenství věřících. Období katechumenátu by mělo trvat minimálně rok.

Po roce se pak může dotyčná osoba zařadit mezi čekatele na křest. Alespoň roční čekací lhůta je důležitá z toho důvodu, že rozhodnutí o absolvování křtu by mělo být skutečně zralé a dotyčný člověk by měl být připravený a jistý si sám sebou.

Alternativní církevní obřady

shutterstock.com

Českobratrská církev evangelická výjimečně umožňuje svatbu i těm, kteří nejsou jejími členy, případně vůbec pokřtěni nejsou. Vstřícněji se církev staví i k jednou již rozvedeným snoubencům. Církev československá husitská vyžaduje, aby byl členem církve alespoň jeden ze snoubenců a opět umožňuje i sňatky rozvedených. Náboženská společnost českých unitářů dokonce povoluje homosexuální sňatky.

Brát se můžete i pod záštitou menších církví. Známá je například Církev bez hranic. Ta umožňuje rovněž sňatky mezi těmi, kdo nejsou členy jejího sboru. Snoubenci ale musejí splnit zákonná, mravní a duchovní kritéria.

Příprava na církevní svatbu

Budete se muset rozhodnout, kde se bude svatba konat. A to i prakticky s ohledem na počet pozvaných, aby se do vybraného prostoru vůbec vměstnali. Většinou to bývá v místě bydliště jednoho ze snoubenců, jsou-li křtění oba. Je-li křtěn pouze jeden z nich, bude se místo obřadu odvíjet od bydliště právě pokřtěného. Pokud byste chtěli místo změnit, bude nutné si požádat o tzv. propuštění z farnosti.

V rámci přípravy absolvujete cca pět setkání s knězem, který s vámi bude rozebírat otázky víry i ty, které se týkají manželství. Proto je rozhodně nutné si na chystání sňatku vyhradit dostatečné množství času.

Předpokladem je i to, zda jste se svobodně rozhodli vstoupit do manželství. Jednou z podmínek tohoto sňatku je také fakt, zda jste připravena ve víře vychovat i svoje potomky. S tímto závazkem by měl být seznámen také partner, jestliže pokřtěn není. Manželství má být založeno na stabilitě a nevěsta by neměla svatbou svou víru žádným způsobem ohrozit. Proto musí nepokřtěný protějšek stvrdit svým podpisem, že si je vědom, co vyplývá ze sňatku uzavíraného ve víře.

Potřebné dokumenty

Foto: pixabay.com

• zápis žádosti o církevní sňatek
• kopie občanských průkazů snoubenců
• kopie rodných listů
• potvrzení o křtu
• potvrzení o přípravě
• údaje o svědcích
• potvrzení o právní způsobilosti (vyžaduje se, aby byla svatba platná po stránce civilněprávní)
• u vdovce či vdovy také úmrtní list manžela či manželky

Jak se v kostele chovat

Prostředí kostela je nanejvýš důstojným místem, kde by ženich, nevěsta i všichni svatebčané měli ctít určité zásady. Přiměřené oblečení i chování vyjadřuje úctu ke snoubencům, k jejich rozhodnutí i respekt k jejich víře.

Předem je na místě si domluvit svolení k fotografování. Ale pozor, ještě během kázání kněze by měl fotograf v tichosti naslouchat spolu s ostatními. Až poté může jít zblízka „lovit“ důležité záběry. Všichni svatebčané by se samozřejmě měli chovat přiměřeně tiše a ohleduplně, do kostela určitě nepatří zapnuté mobilní telefony či hlasitá diskuse s ostatními. Slušné vychování samozřejmě velí i včasný příchod.

Ožehavým tématem je, zda vzít na svatbu dítě. Vždy je na místě zvážit jeho věk a temperament. S nejmenším kojencem, který může většinu obřadu prospat v šátku, nebude nejspíše problém. Pokud zvládnete odrostlejší dítě alespoň zčásti zabavit hračkou, určitě ho přivést můžete, jestliže snoubenci vysloveně neprojevili opačný názor. Většina lidí má pro to, že děti jsou trochu hlučnější, opravdu pochopení.

Jak se na svatbu obléct

Dívky a dámy by se jednoznačně měly vyvarovat přehnaně hlubokých výstřihů nebo krátkých sukní. Nepřípustná jsou i holá ramena. Doma by pozvané dámy měly nechat šaty bílé i černé. Zapomenout na sexy úbor, to samozřejmě platí i pro nevěstu. Do kostela rozhodně nejdete oslňovat svými přednostmi. Do církevní symboliky patří jednoznačně i závoj. Pánové by pak měli zvolit klasický oblek.

U dětí je na místě ze striktních zásad svatební etikety poněkud ustoupit. Možná vám dětská obdoba dospělého oblečení připadá velice roztomilá, dbejte ale hlavně na pohodlí. Bude-li vašemu chlapečkovi horko v sáčku nebo vestě, bude mrzutý a nenaladěné děti dávají svou nespokojenost najevo zlobením. Pak se nezdráhejte „slušné“ svatební oblečení vyřešit jednoduše košilí s krátkým rukávem a společenskými kalhotami.

Alternativy k církevnímu obřadu

Jestliže se nemůžete nechat oddat při církevním sňatku, případně z libovolného důvodu takto svatbu koncipovat nechcete a zároveň se celé idey nemíníte tak úplně vzdávat, máte v podstatě dvě možnosti.

Můžete absolvovat klasickou civilní svatbu s tím, že kněze pouze požádáte o požehnání. To samozřejmě na celou formálně uzavřenou svatbu nemá žádný právní dopad a sňatek je tak či tak platný, nicméně pro některé snoubence to může být důležité.

Jestliže se chcete brát v kostele, můžete si k tomuto účelu vybrat některý z těch odsvěcených. Opět se vás pak bude týkat běžný civilní sňatek se všemi jeho náležitostmi. Obdobně lze naplánovat venkovní svatbu konanou v blízkosti kostela, který bude tvořit vašemu velkému dni půvabnou kulisu.