Svatební zvyky – co vás může potkat

Tradice a obyčeje jsou svázány se všemi fázemi svatby, některé jsou dodržovány dokonce ještě před tím, než si snoubenci řeknou své ano. Co vás může potkat před svatbou, při obřadu, na hostině a po skončení svatby?

Před svatbou

Poté, co je známo místo a datum svatby, bývá zvykem, aby pár tyto informace sdělil světu. K tomu se užívá tzv. zvacích koláčků, které jsou plněny nejméně třemi různými náplněmi a rozdávají se mezi příbuzné, kamarády a známé a slouží zároveň jako pozvánka na svatební hostinu.

Ve svatební den ráno bývá v domě nevěsty nachystána bohatá snídaně pro nejbližší svatebčany. Během této snídaně nebo těsně před odjezdem na obřad by měli snoubenci požádat své rodiče o požehnání. A pokud oni nemají s vybranou partií zásadní problém, stvrzují toto své požehnání symbolickým křížkem na čelo.

Svatební obřad

Také se svatebním obřadem bývají spojeny určité zvyky a nezáleží na tom, jestli se svatební obřad koná na radnici nebo v kostele.

Jedním z nejtradičnějších prvků, který je k vidění téměř na každé svatbě, jsou nevěstiny družičky. Mnoho lidí si myslí, že jediným důvodem, proč se družičky obřadu účastní, je fakt, že malá děvčátka vypadají v bílých šatech jako princezny a při vyhazování růžových kvítků z košíku jsou k zulíbání. V minulosti ale měly družičky také praktický význam. Měly totiž poplést zlé duchy, kteří chtěli nevěstě uškodit. Aby se jim to nepodařilo, musela mít na sobě děvčata šaty velmi podobné nevěstiným.

Poté, co pár stvrdí svůj svazek prvním polibkem, vytvoří svatebčané uličku, tzv. špalír, kterou musejí novomanželé při odchodu z obřadu projít. Během toho se na ně ze všech stran sypou konfety, oříšky, rozinky nebo okvětní lístky, které mají symbolizovat plodnost a páru by měly přinést hodně dětí a bohatství.

Před východem z kostela nebo radnice přichází na řadu tzv. zatahování. Spočívá v tom, že ženichovi kamarádi před něj napnou provaz nazdobený stuhami, vypitými lahvemi a podobnými atributy a dovolí mu projít jen v případě, že se vyplatí ze svých mladických hříchů.

Tím ale ženichova role nekončí. Hned vzápětí je mu navlečen chomout, přivázána koule na nohu a je zapředen do vozu. Nevěsta dostává do rukou bič a ženich musí vůz i s nevěstou táhnout. To aby hned na začátku věděl, kde je jeho místo. Nevěstě bývá také někdy dána pilka, aby mohla manžela koule zbavit. Pokud ho z koule vysvobodí, dává tím najevo, že ve vztahu si budou rovni.

Svatební hostina

Obvykle ihned po příjezdu na místo hostiny jednomu z obsluhujících číšníků jakoby omylem spadne talíř a rozletí se na desítky malých kousků. To je první zkouška pro novomanžele, kdy mohou ukázat, jak budou v manželství spolupracovat, střepy totiž zametají společně. Společným zametáním také slibují, že se budou oba podílet na domácích pracích. A proč se talíř vůbec rozbíjí? Střepy přece přinášejí štěstí. A proto by si pár neměl zapomenout jeden střep pro štěstí schovat.

K oblíbenému zvyku především pro přihlížející patří společné pojídání polévky, kdy ženich krmí nevěstu a nevěsta zase ženicha. Obvykle bývají svázáni bílým ubrusem místo ubrousku a k dispozici mají jen jednu lžíci. Ta má symbolizovat společný krajíc, ze kterého budou dávat i brát rovným dílem. Připomíná také manželskou jednotu a oddanost. Výjimkou není ani to, když je lžíce děravá, což činí nabírání polévky takřka nemožným. Často také v polévce plave jeden obrovský knedlíček, který bývá těžké naporcovat. Pak přichází chvíle, kdy mohou manželé předvést, co v nich skutečně je.

Jako sladká tečka po obědě přichází na řadu krájení svatebního dortu, které znamená, že se pár chce s ostatními podělit o své štěstí. Ale i krájení dortu má své zákonitosti, podle kterých by se mělo postupovat. První zakrojení má být společné, přičemž nevěsta drží nůž a ženich na její ruku položí svou. Tím dává najevo, že jeho slovo bude v manželství platit. První kousek nabídne ženich nevěstě a naopak. Poté dává nevěsta kousek matce ženicha, následuje vlastní matka, otec ženicha, vlastní otec, svědci a pak už naštěstí na pořadí nezáleží. A pozor, odmítnutí dortu je nepřípustné, přináší to totiž smůlu.

Nezbytnou součástí oslavy musí být také první tanec novomanželů. Vzájemné sepětí páru se dříve znázorňovalo tím, že kněz nebo hlava rodiny svázala vzájemně části oděvů obou manželů, dnes se hojně slepují boty a bačkory, v nichž pár musí odtancovat právě svatební tanec.

Následovat může placený tanec s nevěstou, kdy je jeden člověk vybrán jako výběrčí a koordinuje tuto „aukci“ o nevěstu. Peníze by v tomto případě měly mít spíše jen symbolickou hodnotu.

Jinou variantou je tzv. kruhový tanec, kdy nevěsta tančí se zavřenýma očima a svobodné dívky se snaží získat kousek jejího závoje (v tomto případě se doporučuje vyměnit skutečný závoj za jeho levnou variantu). Mužská část osazenstva utvoří kolem nevěsty ochranný kruh, který má dívkám zabránit dostat se k nevěstě. Proražení kruhu ilustruje rozloučení se s nevinností, jinými slovy s panenstvím.

Pokud touží nevěsta po miminku a chtěla by, aby prvorozeným dítkem byl chlapec, měl by se jí během svatební hostiny posadit na klín hoch, v případě opačného pohlaví holčička. Jestliže svatebčané vědí, že již nevěsta dítě čeká, mohou přivázat na střechu auta kočárek.

Na závěr hostiny hází nevěsta svou kytici mezi přítomné svobodné slečny. Která kytici chytí, ta se příště vdává.

Po svatbě

Po oslavě novomanželé odjíždějí, aby spolu strávili svou svatební noc. Častokrát však musejí odjet v autě s klapajícími krabičkami od konzerv a starými botami, které jsou na voze připevněné. Ty zahánějí chudobu a hluk odpuzuje zlé duchy.

Nudnou a rutinní záležitostí nemusí být ani svatební noc. Kamarádi se mohou postarat o rozebranou postel, zazděné vstupní dveře nebo plný pokoj létajících balonků.

Teď už snad budete alespoň částečně na možné zvyky připraveni. I když kdo ví, kreativitě vašich známých se meze nekladou.