Marriage Guide online

VĚNO - žádané i proklínané zároveň

Text: Pavla Dočkalová

Co by to byly za vdavky bez věna?! Tradice, která po staletí vyžadovala nutnost vybavit nevěstu do manželství penězi, materiálními věcmi, polnostmi a dokonce hospodářskou zvířenou, bývala nejdůležitějším aspektem svatby. Kam se hrabala nějaká láska nebo romantické zalíbení! VĚNO řídilo veškeré svatební dění a rozhodovalo o tom, jestli k obřadu dojde nebo ne.

VĚNO - žádané i proklínané zároveňZobrazit galerii (4)
Foto: pexels.com

Jako na handlu nebo v židovské škole si mohli připadat snoubenci, jejichž rodiče o věnu dlouhosáhle a hlasitě rokovali. Jednání často trvala celé dny i týdny, výše věna se obvykle odvíjela od finančních požadavků ženichovy rodiny, nehledě na to, zda-li je pro rodinu nevěsty, která měla platit hotově i v naturáliích, únosná. Pakliže nedošlo k dohodě a výplatě zálohy předem, ze svatby sešlo. Svazující pravidla byla přísná a ze svých nároků nehodlala za žádnou cenu ustoupit. Nezřídka se tak stalo, že z veselky nakonec nebylo nic a rodiny se znepřátelily navěky.

Co je to věno?

VĚNO - žádané i proklínané zároveň
Foto: unsplash.com

Oficiálně se jedná o majetek, který nevěsta přináší do manželství. Dříve se uzavřením sňatku věno stalo součástí osobního majetku manžela. Jeho účelem bylo přispět na náklady, které manželství přináší. V současném českém právu není institut věna zakotven, jakýkoli majetek, který žena do manželství přinese, tak proto zůstává v jejím vlastnictví, případně jej může (ale nemusí) zahrnout do společného jmění manželů.

Nevěsta, která neměla vlastní majetek, měla v minulosti právní nárok na zřízení věna vůči svým rodičům, případně prarodičům. Rodiče se této povinnosti mohli zprostit jen tehdy, pokud se dcera provdala proti jejich vůli a pokud jejich odmítnutí věno poskytnout schválil soud. Dcera měla nárok na své věno pouze jednou, v případě dalšího manželství ho už žádat nemohla. Děvče, které věno nedostalo, mělo pramalou šanci se vdát. Dívka, která měla věno malé, se vdala, ale pouze za chuďase. V plné míře se tak oplatilo pravidlo: „hledat si sobě rovného“. Majetek měl zásadní slovo.

Přežitek nebo příjemný bonus do začátku?

VĚNO - žádané i proklínané zároveň
Foto: pexels.com

Dnes se o věnu mluví jen minimálně. Finanční dar od rodičů je chápán jako nenárokový, dobrovolný příspěvek do prvních dní či měsíců po svatbě. Jedná se o peněžní injekci, již mohou novomanželé využít libovolným způsobem, například za ni podniknout svatební cestu, pořídit zařízení do domácnosti nebo ryze pragmaticky umořit splátky hypotéky za vlastní bydlení.

Pakliže určitá část rodičů a prarodičů o věnu přece jen hovoří, je obnos chápán jako dorovnání odlišného společenského postavení nebo symbolika, že nevěsta je solventní partnerka, která má ve své rodině dobré zázemí. Z pozice legislativní darovaná částka (lege artis = dar) patří v plné výši nevěstě, nikoliv ženichovi, neboť dary se nezahrnují do společného jmění manželů.

Odlišné chápání zvyklostí...

VĚNO - žádané i proklínané zároveň
Foto: pexels.com

Věno může novomanžele pěkně potrápit. Své o tom ví páry: Jana (31) s Patrikem (34) a Irena (35) s Michalem (44), kteří se do toho lidově řečeno pěkně „zamotali“. Namísto radosti z nějaké té korunky navíc k rozpočtu mladého páru, se z věna vyklubalo velké nedorozumění

  • Jana s Patrikem spolu před svatbou nežili. Rozhodli se vzít po osmileté známosti. Jana pracovala jako zdravotní sestra v ambulanci dětského lékaře na malém městě, Patrik po vysoké škole zůstal v Praze a budoval kariéru. Jejich láska přežila odloučení v době studentské i následný víkendový vztah. Když Patrik požádal Janu o ruku, byla v sedmém nebi a s ní i celá rodina. Nevěstiny rodiče chtěli Patrikovi vyjádřit přízeň a zvolili k tomu peníze. Jako věno dali Patrikovi rovného půl milionu, celoživotní úspory za to, že jejich dceru a potažmo i je samé udělal šťastnými. Patrik se cítil jako blázen. Jakoby mu dceru prodali...Trvalo dlouho, než si situaci vzájemně objasnili.
  • Irena a Michal spolu před svatbou bydleli deset let ve společné domácnosti. Oba dva slušně vydělávali, byt si koupili na hypotéku a naplno žili prací a zálibou v yachtingu. Když Irena plánovaně otěhotněla, rozhodli se k logickému kroku, vzít se. Rodiče byli rádi, že se mladí rozhodli dát život na psí knížku do pořádku. Vše klapalo na sto procent do doby, než se otec ženicha na svatbě v legraci zmínil, že rodiče nevěsty nedali věno dceři. Možná že ne tak zcela vážně zmíněná poznámka vyvolala takovou nevoli, že se na hostině pohádali svatebčané i právě sezdaní novomanželé. Co na tom, že šlo o úplně zbytečný konflikt dvou lidí, kteří spolu dávno žijí. Slovo „věno“ zde mělo velmi nepříjemné důsledky.

Z pohledu moderní společnosti je věno, jako takové, absolutně přežité. Svou prvotní funkci již neplní a není třeba ním kompenzovat rozdíly v mezilidských stavech.